Vypracované otázky ke zkoušce podzim 2012
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
představitelé a nositelé veřejné moci ve státě
Organizace VS je tedy představována orgány státní správy, veřejnopr. korporacemi a jejich
orgány.
Samotná organizace veřejné správy
1. ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY
1. Vláda
2. Státní orgány, v jejichž čele stojí člen vlády - ministerstva
3. Další státní orgány, v jejichž čele nestojí člen vlády
4. Speciální orgány v působnosti ministerstev (tzv. dekoncentráty)
2. ÚZEMNÍ ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY S VŠEOBECNOU PŮSOBNOSTÍ (obce,kraje)
3. ÚZEMNĚ DEKONCENTROVANÉ (SPECIALIZOVANÉ) ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY
4. ORGÁNY ZÁJMOVÉ SAMOSPRÁVY
Organizační principy veřejné správy- organizace VS je závislá na tom, komu náleží tzv. organizační moc (= moc vlastními akty
organizace VS tvořit a přetvářet) – v ČR ústavodárce a zákonodárce (Ú: čl 79/1: ministerstva a jiné
správní úřady lze zřídit jen zákonem ; čl. 99 a násl.: kraje lze vytvořit nebo zrušit jen ústavním
zákonem)
Organizační principy- základní technické principy, které ovlivňují konkrétní organizaci VS ve státě
1) Princip centralizace a decentralizace
- centralizace –
soustředění moci (zejména rozhodovací pravomoci) u jednoho subjektu VS (obv.
stát)
- tento subjekt zasahuje do veškeré správní moci z pozice nadřízenosti
- decentralizace
– přenos moci z 1 subjektu (stát) na subjekty jiné (nestátní veřejnoprávní
korporace)
- tyto jiné orgány mohou rozhodovat samostatně, z vlastní iniciativy, bez ingerence
centrálního subjektu
2) Princip koncentrace a dekoncentrace
- koncentrace
– soustředění výkonu VS v rámci 1 veřejnomocenského subjektu
- dekoncentrace
– rozdělení výkonu VS na více organizačních jednotek v rámci 1 veřejnom.
subjektu
a) horizontální
– organizační jednotky jsou na stejné úrovni = stojí vedle sebe