Proces_vypisky

• jsou nové, před procesem mezi nimi nebyly

• nejsou nijak závislé na hmotněprávních poměrech, vznikají a zanikají bez nutné souvislosti s nimi, jsou normovány procesním právem – vzniká mezi subjekty zahájením řízení, bez ohledu na to, zda hmotněprávní vztah ve skutečnosti existuje či nikoli – postačí, když žalobce tvrdí, že existuje – vzniká podáním žaloby + doručením žaloby žalovanému vzniká onen trojúhelník (i se soudem <3)

• Vedlejší procesněprávní vztahy = vstupuje např. znalec, státní zástupce – nemusejí být trojstranné – mohou být pouze dílčí, navazovat na základní vztah a jejich účastníkem může být nejen subjekt řízení, ale i osoba zúčastněná (správce dědictví)

Obsah procesněprávního vztahu

= procesní práva a povinnosti (jiná než ta věřitele a dlužníka!) – bez ohledu na to, zda dlužníkův závazek trvá/zanikl/právně ani nevznikl, postavení žalovaného v procesu je stále stejné, je stále subjektem řízení

Předmět procesněprávního vztahu

= zjištění, zda hmotněprávní poměr mezi účastníky existuje a jaká práva a povinnosti z toho plynou

Pravomoc soudů

= okruh záležitostí, které jsou soudy oprávněny a povinny rozhodovat

• procesně upraveno rozdílně pro jednotlivé druhy soudnictví

• civilní pravomoc soudu = základní osou vymezení jsou soukromoprávní spory – spor jakékoli povahy a z jakékoli oblasti soukromého práva + právní věci, které vyplývají z týž právních vztahů jako soukromoprávní spory + další věci bez soukromoprávní povahy – pro + je třeba zvláštních ustanovení zákona – u 1. to vyplývá z toho, že v těchto případech jde o vydání konstitutivního rozhodnutí, která jsou v hmotném právu zvláštní právní skutečností – ustanovení obsažena v předpisech hmotného práva, na něž navazují ustanovení procesní

• zúžení civilní pravomoci pouze na základě zákona (např. pravomoc není dána v případě, že má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci, působnost katastru nemovitostí,...)

• Výlučná civilní pravomoc – rozhodnutí o osobním stavu (platnost a skončení manželství, určení otcovství, osvojení, prohlášení za mrtvého,...) – lze zde zahrnout veškerá řízení, která směřují k vydání konstitutivního rozhodnutí – opírají se o zvláštní, konkrétní zákonné ustanovení a z povahy věci je není možné řešit v jakémkoli jiném řízení

• Incidenční spory = v rámci některých řízení nelze řešit spor o právo, aniž by byly porušeny požadavky z hlediska práva na spravedlivý proces – je nutné takový spor vyřešit v samostatném řízení a to první přerušit (např. řízení o pozůstalosti, řízení o úschovách)

• Pravomoc zkoumá soud jako podmínku řízení (§ 104/1) – pokud není, řízení zastaví a po právní moci rozhodnutí postoupí příslušenému orgánu (orgány moci výkonné, území, zájmové a profesní samosprávy) – souhlasí, pak účinky původního podání zachovány X nesouhlasí – kompetenční spor (negativní X pozitivní je, když chtějí rozhodnout všichni, ne nikdo) – zvláštní senát z NS a NSS

• Pravomoc civilní vs. trestněprávní, správněprávní,...

  • rozhodující je konkrétní úprava zákona – o vině a trestu patří výlučně do trestněprávní (v civilu ani předběžná otázka) – v trestu zas může být rozhodnuto i o záležitostech patřících k civilu = adhezní řízení – trestní soud může rozhodnout o náhradě škody vzniklé TČ

  • rozdělení mezi správní a civilní hlavně díky věcné příslušnosti – ve správě většinu případu v prvním stupni rozhodují krajské soudy – spory řešeny stejně jako spory mezi soudy a správními orgány (zvláštní senát)