Proces_vypisky

= projevy/jednání subjektů řízení, které procesní právo předvídá a upravuje, a kterým přiznává účinky na vznik, další rozvíjení, změnu nebo zánik procesněprávního vztahu – úkony, které ovlivňují zahájení, průběh i ukončení procesu

• činí je subjekty řízení, především soud a účastníci

• soud:

  • vede řízení

  • nařizuje jednání

  • stanoví průběh jednání

  • provádí dokazování

  • vydává rozhodnutí

• účastníci:

  • podávají soudu návrhy

  • popř. mění své návrhy

  • vyjadřují se k provedení důkazů

  • podávají opravné prostředky

• je projevem vůle jednajícího subjektu – uplatňuje se však teorie projevu, neplatí teorie vůle – u procesních úkonů se nezkoumají náležitosti vůle, nezáleží na tom, zda projev skutečně odpovídá vůli jednajícího subjektu, zda jednal v omylu apod. – nemluvíme tedy o platnosti/neplatnosti ve smyslu občanskoprávní teorie – žaloba tedy nikdy nebude neplatná jako např. smlouva

• úkony ale mohou být (bez)vadné

  • resp. neúplné – soud účastníka vyzve k opravě a poučí ho, jak ji provést – pokud nevyhoví a nelze pokračovat v řízení, soud podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne, a k ostatním podáním nepřihlíží

  • soud však nemá poskytovat poučení v otázkách hmotného práva! pouze ve vztahu k procesnímu postupu

• také (ne)přípustné

  • rozlišení zpravidla u opravných prostředků, které jsou omezeny co do lhůt, osob oprávněných je podat,...

  • např. odvolání podané po lhůtě

  • nepřípustnost zakládá nicotnost (§ 41a/3) X ne v řízení o opravných prostředcích! tam je nutno nepřípustné podání usnesením odmítnut (§ 218, § 243b/5)

• a (ne)účinné

  • nemá ty následky, které s ním jinak procesní právo spojuje – tedy žádné procesní následky

  • musí být výslovně stanovena zákonem (např. dle § 42/3 žaloba podaná telefaxem, pokud nedojde k doplnění originálem, nebo § 96/3 – neúčinný je nesouhlas odpůrce se zpětvzetím žaloby, jestliže k němu došlo před prvním jednáním ve věci)

• účastníci mohou v řízení činit i hmotněprávní jednání! (§ 41/3), např. výpověď a odvolání plné moci, uznání nároku, vzdání se nároku (uznání nároku je zároveň úkonem procesním, § 153a – rozsudek pro uznání) – platnost se pak posuzuje klasicky podle hmotného práva

• procesní úkon soudu nelze měnit nebo jej dodatečně prohlásil za neplatný, pokud to zákon výslovně nestanoví – k napravení pochybení soudu slouží opravné prostředky

Procesní úkony soudu

• mají formu soudního rozhodnutí (rozsudek, usnesení, platební rozkaz) nebo opatření soudu (např. pořádková opatření při jednání)

• dožádání = soud může požádat jiný soud, aby za něj provedl úkon, který v obvodu procesního soudu provést nelze vůbec, nebo jen s obtížemi či zvýšenými neúčelnými náklady – např. provedení důkazu ohledáním místa – soud o tom sepíše protokol a zašle ho soudu procesnímu

• *) procesní rok = určení času a místa, kdy a kde se bude konat jednání (odtud odročení jednání)

• soudní protokoly jsou veřejnými listinami