Proces_vypisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
je otázkou právní kvalifikace rozhodných skutečností – nedostatek vede k zamítnutí žaloby
možnost žalovat na plnění zpravidla znamená, že odpadají podmínky žaloby určovací – vzájemně se vylučují ve prospěch žaloby na plnění – vztah mezi nimi je vztahem prejudicility = rozhodnutí o plnění vždy předpokládá, že soud prejudiciálně vyřeší otázku existence právního poměru, tedy tutéž otázku, kterou na základě určovací žaloby řeší jako hlavní nárok X naopak to neplatí!
preventivní ochrana práv – vnesení jistoty do nejistých právních poměrů
speciální nástroj procesního práva – není nutným doplňkem objektivního hmotného práva
Žaloba o založení/změnu/zrušení právního vztahu
právotvorné = konstitutivní
všude tam, kde má soud konstituovat právní poměry, je třeba výslovného ustanovení zákona
především oblast rodinného práva a osobních stavů, ale také např. majetková práva, kde zákon stanoví, že má soud uspořádat práva účastníků jinak než jak plyne z hmotněprávní skutečnosti – věcná práva (např. zrušení a vypořádání spoluvlastnictví), ale i obligační (např. podstatná změna okolností)
rozsudky platí ex nunc, jen výjimečně může soud stanovit platnost ex tunc
Spojování žalobních nároků v žalobě
subjektivní kumulace = napadení více osob jednou žalobou
objektivní kumulace = uplatnění více nároků v jedné žalobě (§ 112) za předpokladu skutkové souvislosti či totožnosti účastníků
v jedné žalobě lze spojovat různé žalobní nároky z různých žalobních důvodů
spojení řízení může provést také soud (může je kdykoli také rozpojit = vyloučit věc k samostatnému řízení dle § 112/2)
spojení věci je procesně možné tehdy, jde-li pro obě o:
shodný druh řízení,
shodnou příslušnost (§ 89) i
shodné obsazení soudu
spojovat nelze:
nároky ze sporu a nesporu (krom výslovného ustanovení, pak je spojení povinné)
nároky s jinou věcnou příslušností (místní nevadí dle § 89)
nároky, pro které platí jiné obsazení soudu
nároky, u nichž rozhodnutí o prvém z nich teprve vytváří předpoklad po vznik druhého (např. rozvod a zánik SJM – i rozdíl spor (vypořádání SJM)/nespor (rozvod))
Vzájemná žaloba
žalovaný může nad rámec pouhé procesní obrany vznést v rámci téhož řízení své vlastní nároky proti žalobci
lze ji podat kdykoli za řízení v 1. stupni a platí pro ni všechna ustanovení o formálních i obsahových náležitostech žaloby
soud ji může vyloučit k samostatnému projednání; i jinak má vzájemná žaloba a řízení o ní svůj samostatný osud
zastavení řízení o původní žalobě nebrání pokračování o vzájemné žalobě
rozlišovat vzájemnou žalobu, která uplatňuje započitatelnou pohledávku od pouhé námitky, jejíž osud je zcela závislý na původním řízení !