Proces_vypisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
nepřímý (tzv. indicie) = teprve za pomoci další myšlenkové operace/více operací dospíváme k výsledku (svědek viděl osobu na jiném místě, tedy usuzujeme, že nemohla být ve stejnou dobu jinde) – klasickým příkladem jsou tzv. alibi
důkaz opaku = vyvrácení teze, prokázání toho, že platí opak
protidůkaz = pouhé vyvrácení důkazu, např. důkazem nesprávnosti použitého argumentu, tedy aniž by bylo dokázáno něco jiného – je přípustný vždy, i u tzv. nevyvratitelných domněnek!
v případě, že by měl soudce mimoprocesní poznatky o konkrétní skutečnosti (např. byl svědkem),byl by vyloučen pro podjatost
dokázání X osvědčení
osvědčení skutečnosti (např. § 75c) = skutečnost nemusí být striktně dokázána tak, aby o ní soud byl bezpečně přesvědčen; stačí, jeví-li se dostatečně – vzhledem ke všem okolnostem – pravděpodobná
Důkazní prostředek
jakýkoli prostředek, kterým lze zjistit stav věci, zejména (demonstrativní výčet):
výslech svědků
znalecký posudek
zprávy a vyjádření orgánů a osob
notářské a exekutorské zápisy a jiné listiny
ohledání
výslech účastníků
přímé – soudu přímo umožňují poznání určité skutečnosti (ohledání věci, osoby, místa)
nepřímé – soudu pouze podávají zprávy o skutečnostech, zprostředkované osobami (svědky, znalci, účastníky), nebo zprostředkované věcmi (listinami)
Předmět dokazování
= konkrétní individuální skutečnosti, které jsou rozhodující (relevantní) z hlediska předmětu řízení (z hlediska uplatněného nároku)
tyto skutečnosti musí soud vždy učinit předmětem dokazování, protože do svého rozhodování nesmí zahrnout žádné mimoprocesní skutkové poznatky získané jinou cestou než dokazováním
výjimka pro skutečnosti, které se dokazovat nemusejí (§ 121)
obecně známé = notoriety – skutečnost je, byť alespoň místně, známá širokému okruhu osob (soudu, účastníkům i veřejnosti) – soud musí v řízení sdělit, že je některé skutečnost obecně známá; pokud to účastník zpochybní, musí se dokazovat
známé soudu z jeho činnosti = úředně soudu známé – zpravidla existuje soudní spis – i zde soud sděluje
právní předpisy uveřejněné / oznámené ve Sbírce – „iura novit curia“ – nevztahuje se na právní předpisy nižší právní síly, které se ve Sbírce ani neoznamují (OZV) a na cizí právo – soudce si může jejich znalost opatřit sám mimoprocesním studiem, ale může být i třeba je dokazovat jak z hlediska existence, tak i obsahu
výběr konkrétních skutečností, které mají být dokázány, provádí soud – řídí jednání a rozhoduje na základě obecných pravidel o tom, které musí být dokazovány, aby mohl vyhovět návrhu – vychází především ze žalobcových tvrzení, která porovnává s jeho petitem (= tím, co požaduje) a s abstraktní skutkovou podstatou v právním předpise – některé skutečnosti se ukážou jako nerozhodné, některé bude třeba doplnit, příp. dojde k úplně jiné abstraktní skutkové podstatě a tedy i k jinému výběru rozhodných dokazovaných skutečností (např. § 118a)