Ekonomické-základy-práva-materiál-na-zkoušku-2017_40 stran

Případ Španělska je zároveň trochu jiný, pomoc by u této země na rozdíl od Řecka, Irska a Portugalska 
měla směřovat pouze do bankovního sektoru. 

Španělské banky se stále nevzpamatovaly z dopadů krize na tamním realitním trhu, která trvá od roku 
2008, a ve svých úvěrových portfoliích mají značné objemy nesplácených úvěrů. Tamní ceny nemovitostí 
klesly od roku 2008 o 25 procent a pokles bude podle odhadů pokračovat. Jedním z problémů Španělska 
je, že právě stavebnictví a navazující odvětví mají vysoký podíl na národním důchodu a realitní krize tak 
měla v zemi silnější dopady než v řadě jiných zemí. Jedním z důvodů realitní bubliny byly nízké úroky po 
přechodu na euro v roce 2002, což vedlo k neúměrnému zadlužování. 

Vláda již finanční sektor třikrát restrukturalizovala, nalila do systému 18 miliard eur a převzala pět bank. 
Podle odhadů bude Španělsko potřebovat na sanaci bank 50 až 60 miliard eur, podle krajních odhadů až 
100 miliard eur.  

Španělská ekonomika také nyní prochází recesí. Za celý loňský rok sice HDP ještě stoupl o 0,7 procenta, 
v letošním prvním čtvrtletí klesla o 0,3 procenta, což je stejné tempo propadu jako v předchozích třech 
měsících. Přitom v letech před příchodem krize v roce 2008 ekonomika rostla pravidelně v průměru o 
více než tři procenta. 

Za propadem ekonomiky je především pokles domácí poptávky, což je podle ekonomů důsledek 
hlubokých rozpočtových škrtů a dalších úsporných opatření. Země se potýká s vysokým rozpočtovým 
deficitem, který loni činil 8,9 procenta HDP. Státní dluh loni činil 68,5 procenta, což je oproti některým 
zemím v EU příznivý ukazatel, podle dubnových odhadů se ale letos přiblíží k 80 procentům HDP a 
dosáhne tak nejvyšší úrovně od roku 1990. Roli v zadlužení hrají i "neukázněné" autonomní oblasti. O 
pomoc požádalo stát například i nejbohatší Katalánsko.