Ekonomické-základy-práva-materiál-na-zkoušku-2017_40 stran

Dílo – Summa teologická 

-  zejména se věnuje Aristotelovi, jehož některé myšlenky přijímá 
-  Většinu Aristotelových myšlenek obhajuje a odůvodňuje z křesťanského pohledu 
-  Například argumentaci proti úroku zdůvodňuje tím, že úrok je odměna za čas po který věřitel 

čeká na vrácení zapůjčené částky 

-  Čas ale náleží Bohu, a proto nemá věřitel žádat odměnu 

Tomistická syntéza - Snaha o dosažení harmonie mezi filozofií Aristotela a křesťanským učením  

Zabývá se spravedlivou cenou (justum pretium).  
Pokus o normativní vyjádření podmínek, kdy je cena morální – spravedlivá (není zdrojem obohacení 
jednoho na úkor druhého. Cena vyšší je nemorální a hříšná.) 

Uchován i princip ekvivalence ve směně.  
Přiměřenost se posuzuje ve vztahu k udržení životního standardu rodiny odvozeného od jejího 
společenského postavení. Do konstrukce se tak promítají současně dvě hlediska: 

•  jedno je spjato s náklady na výrobu a prodej 

•  druhé přihlíží ke společenskému postavení výrobce a obchodníka 

Konstrukce je významná tím, že poprvé výslovně vztahuje cenu k jejím nákladům (dominující přístup 
klasické politické ekonomie). Do ekonomického myšlení vstupuje reprodukční funkce ceny. 
Strukturu spravedlivé ceny tvoří: 

•  náklady výrobce na výrobu 

•  náklady obchodníků na dopravu a prodej + přiměřený zisk obchodníka 

•  daně, cla, mýta a jiné poplatky, které musí být obchodníkem uhrazovány 

Náklady výrobce jsou chápány jako náklady přiměřeného živobytí. Zisk obchodníka byl chápán jako 
rozdíl mezi cenou, za kterou pořizuje a cenou, za kterou prodává. Ostatní poplatky mají charakter 
dodatečného nákladu obchodníka. 
 

Další kanonisté – mnozí z nich vedle spravedlnosti ceny uvažují i o jiných rysech ceny 
Např. Scottus spojuje spravedlivou cenu i s představou subjektivního ocenění  
Buridanus chápe hodnotu výrobku jako význam, který člověk výrobku přisuzuje.