Ekonomické-základy-práva-materiál-na-zkoušku-2017_40 stran

Johannes Buridanus 
Mikuláš Oresme 

-  Dva paralelní zdroje, oddělené světy – autority církevní a světské 
-  Vliv Bible, křesťanské filozofie, etiky a teologie + antických filozofů, zejména Aristotela 
-  Raně-křesťanské obce – spíše negativní vztah k práci (ještě v antice), odmítání bohatství a 

soukromého vlastnictví 

-   

Hieronymus – 4.-5. Stol. n. l. – každý boháč je hříšník nebo dědic hříšníka. Hromadit půdu či peníze 
znamená brát jiným, co jim náleží 

Změna přichází s filozofií Augustina Aurelia  

 
AUGUSTINUS AURELIUS – O obci boží (O státě božím) 

-  Augustinus Aurelius odmítá negativní vztah k práci, naopak tvrdí že každá práce je 

prospěšná, a to i práce fyzická, manuální, kterou staví naroveň práci duševní (reakce na 

Platona) 

-  Soukromé vlastnictví se podle něj udržuje za pomoci světské moci 
-  Práce je povinnost všech  
-  Bůh nezná žádné sociální ani hospodářské rozdíly 

Charakteristika středověkého ekonomického myšlení: 
Zemědělství: stále považováno za nejprospěšnější z hospodářských činností (nemůže se Bohu nelíbit); 
Naturální hospodářství zaujímá první místo 
Rezervovaný postoj k tržnímu hospodářství, avšak postupně obchod přijímán, pokud je zisk spravedlivý 

-  zcela nepřijatelné je půjčování peněz na úrok, potlačování lichvy 
-  zakázáno nejdříve pro duchovní autority, od 5. století i pro laiky 
-  exkomunikace z církve pro lichváře od 12. století (odepření církevního sňatku i pohřbu) 
-  stávající pozemkové vlastnictví je prohlášeno za uspořádání vlastnických poměrů, které vnáší 

do vztahů ve společnosti řád. 

TOMÁŠ AKVINSKÝ – významný pro evropské ekonomické myšlení mimo jiné i tím, že znovu 
zpřístupnil myšlení antických filozofů