6._Druha_republika_O_handout

Vývoj státu a práva v druhé Československé republice (30. září 1938 – 15. březen 1939)

seminář č. 6

• Situace v roce 1938 v ČSR1

Období 30. let charakterizoval vzrůstající vliv fašismu, který způsobil zhoršení mezinárodního postavení československého státu.

Situace v ČSR se radikalizovala v letech 1937-1938. Čsl. vláda, snažící se o určitou formu konsensu se sudetskými Němci, narážela na stále se stupňující Henleinovy požadavky, jehož motivací bylo autonomie sudetských Němců, tedy de facto jejich připojení k Říši.

Takový osud potkal Rakousko, které bylo „anšlusem“ k Říši připojeno 12. 3. 1938. To představovalo vzhledem k absenci pohraničního opevnění na hranicích právě s Rakouskem závažný bezpečnostní problém. Po připojení Rakouska začal Hitler pracovat na plánu připojení Československa – tzv. Fall Grün2.

V dubnu 1938 (konkrétně 24. 4.) vyhlásil Henlein tzv. karlovarské požadavky, ty byly souhrnem bodů, které měla čsl. vláda splnit, chtěla-li se se sudetskými Němci dohodnout. Při jednáních s Hitlerem obdržel Henlein instrukce, aby své požadavky stupňoval tak, aby byly pro čsl. vládu nepřijatelné. Před volbami do obecní samosprávy v květnu 1938 se situace v pohraničí dále vyhrotila, vláda proto přistoupila k částečné mobilizaci, která demonstrovala odhodlání čsl. lidu bránit republiku.

Situaci v Československu přijel řešit i zvláštní vyslanec anglické vlády – lord Runciman. I jeho úsilí však bylo marné, situace se definitivně vyhrotila v září 1938. Dvanáctého září vystoupil Hitler na sjezdu NSDAP v Norimberku, kde přednesl projev, kterým verbálně zaútočil na ČSR. To bylo rozbuškou k ozbrojenému puči Němců v pohraničí, to však bylo potlačeno a 16. 9. byla SdP zakázána.

Situaci přijel do Berchtesgadenu s Hitlerem řešit osobně předseda anglické vlády – Neville Chamberlain. Tam mu Hitler předložil požadavek odstoupení pohraničního území, který Chamberlain tlumočil české vládě, ta však odmítla. Po dalším nátlaku však s tímto návrhem byla přinucena souhlasit, v zápětí podala demisi.

Dvacátého druhého září se Hitler s Chamberlainem sešli v Bad Godesbergu, kde Hitler přednesl polské a maďarské požadavky. Poláci si nárokovali Těšínsko, Maďaři východní Slovensko a Podkarpatskou Rus. Mezitím úřednická vláda generála Jana Syrového vyhlásila všeobecnou mobilizaci. V dalších jednáních byla dohodnuta mezinárodní konference zástupců Velké Británie, Francie, Německa a Itálie, která se konala 29. 9. 1938 v Mnichově.

• Karlovarské požadavky

24. 4. 1938 formuloval Henlein seznam požadavků. Strana žádala územní autonomii, zajištění práv všem ostatním Němcům na území republiky (zrovnoprávnění)3 a volnost pro nacistickou propagandu a nacistické organizace4. Požadovala také změnu zahraničněpolitické orientace Československa na spolupráci s Německem. Dále také chtěli přesné vymezení území a vlastní samosprávu a veřejnou správu. Henlein doslova řekl vůdci toto: „Musíme tedy stále žádat takové požadavky, abychom nikdy nemohli být uspokojení“.