Manuál ke kvalifikaci

Jacques Nouvel, francouzský přítel Jürgena Galandauera, písemně prohlásil ČSOB, a. s., že zaplatí za pana Galandauera, pokud nezaplatí svůj dluh za podmínek dojednaných mezi ČSOB, a. s. a panem Galandauerem.

Jürgen Galandauer nesplnil svoje závazky, jak měl. ČSOB, a. s. vyžaduje plnění od pana Nouvela. Ten nechce nic plnit neboť je podle svého názoru duševně nemocný, tudíž nemohl žádné zajištění závazku svému příteli poskytnout.

Banka je jiného názoru, proto podala žalobu k českému soudu (splnění podmínek podání žaloby k českému soudu ponechme v tuto chvíli stranou).

Poznámka:

Jde skutečně o popis skutkového stavu, nejsou použity v zásadě žádné právní termíny (resp. jsou použity jen tam, kde to odpovídá i obecnému jazykovému úzu).

Kvalifikace (podle metodologie sub 2.):

I. Český soud použije pravděpodobně ke kvalifikaci české právo, jde tedy o kvalifikaci podle lex fori (kvalifikační metoda) a české právo je kvalifikačním statutem.

Odůvodnění použití kvalifikační metody: český soud nejlépe zná právě české právo a při použití této kvalifikační metody existuje soulad mezi terminologií jednotlivých soukromoprávních odvětví a terminologií kolizního práva.

II. Vlastní kvalifikace:

Poznámka: Kvalifikace jsou podtrženy.

0. Vzhledem k tomu, že jde o majetkové vztahy mezi občanskými a fyzickými osobami, jde o vztahy soukromoprávní (srov. § 1 odst. 2 občanského zákoníku).

Mezinárodní prvek spočívá v těchto okolnostech: subjekty mají své domicily na území různých států a dochází k plnění a realizaci nároků „přes hranice“ (banka poskytla plnění do Bavorska, realizaci zajištění vyžaduje z Francie apod.)

1. Základní vztah (mezi ČSOB, a. s. a Jürgenem Galandauerem) je (1) smluvní majetkový závazek, (2) konkrétně smlouva o úvěru mezi podnikateli (§ 261 odst. 1 ve spojení s § 2 a §§ 497 a násl. obchodního zákoníku).

Pro účely Římské úmluvy stačí na první pohled kvalifikovat vztah pouze jako smluvní majetkový závazek, přesto lze doporučit provést konkrétní kvalifikaci, jak je uvedena sub (2), poněvadž díky ní je zřejmé, že lze vyloučit nutnost aplikovat zvláštní kolizní normy (např. že nejde o spotřebitelskou smlouvu, individuální pracovněprávní vztah, smlouvu týkající se nemovitosti etc.)

2. Konkrétní problémové okruhy:

A. Vztah mezi ČSOB, a. s. a Jacquesem Nouvelem je ručení (§ 303 a násl.).

Tato kvalifikace je však velmi konkrétní, nelze pro ni nalézt kolizní normu. Je třeba jít v systému práva o úroveň výš – ručení je příkladem zajištění závazku ze smluvního majetkového vztahu, resp. z úvěrové smlouvy (srov. název dílu VI. hlavy druhé části třetí obchodního zákoníku). V ZMPS taková kvalifikace dostačuje.

V Římské úmluvě však nelze najít kolizní normu pro zajištění závazku, proto je třeba vycházet z podstaty fungování závazku a s ohledem na „osvojenou“ terminologii kolizního práva lze říct, že ručení jako zajištění závazku nastupuje až tehdy, když není zajištěný závazek řádně splněn, jde tedy o následek porušení smluvního majetkového závazku, resp. úvěrové smlouvy.