Slovesný vid (aspekt) v chorvatštině ve srovnání s češtinou - seminárka

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Chorvatský jazyk a literatura

Normativní mluvnice chorvatštiny II

Slovesný vid (aspekt) v chorvatštině ve srovnání s češtinou

Eliška Nejedlá

424094

seminární práce

2016

Úvod

Vid neboli aspekt považujeme za kategorii morfologicko-lexikální, jelikož se nachází na pomezí mezi gramatickými kategoriemi a lexikálními významy jednotlivých sloves. Slovesný vid poukazuje na to, že většina sloves má více podob, které mají stejný lexikální význam, ale odlišují se od sebe vztahem k ukončenosti děje.

Charakteristika slovesného vidu (aspektu) v českém jazyce

Slovesný vid nám rozděluje slovesa podle dokonavosti na slovesa dokonavá (perfektivní) a nedokonavá (imperfektivní). Některé gramatické příručky uvádí také rozdělení sloves podle násobnosti (iterativnosti) na násobná a nenásobná.

Klasifikace sloves podle dokonavosti

Slovesa dokonavá (perfektiva)

Slovesa dokonavá vyjadřuj děj, který už skončil nebo který bude ukončen. Hlavní není ani tak ukončení časové jak ukončení dějové, kdy je děj ukončen ne proto, že uběhla jistá časová jednotka, ale proto, že cíle bylo dosaženo a nemělo smysl dále pokračovat. Jde například o slovní spojení přečíst knihu, napsat dopis, uvařit oběd, postavit dům, přijít domů atd.

Sloveso dokonavé vyjadřuje především děj dokonaný (doběhl, přinesl, bodl), ale může vytýkat i začátek děje (rozběhl se) nebo jeho časovou vymezenost (poseděl); vždy však vyjadřuje děj chápaný jako uzavřený celek (Havránek – Jedlička 1988: 224).

Zvláštní skupinu sloves dokonavých tvoří slovesa jednorázová či momentální: bodnout, seknout, křiknout. Jsou to slovesa, jejichž průběh děje je tak krátký, že se začátek a konec odehrává v témž okamžiku. Tyto slovesa ve své nedokonavé podobě nemohou vyjadřovat nedokončenost děje, ale pouze jeho násobky: bodal, sekal, vykřikoval.

Slovesa dokonavá nemohou vyjadřovat skutečnou přítomnost, neboť už svými tvary vyjadřují minulost nebo budoucnost (vyrobil – vyrobí, napsal – napíše).

Slovesa nedokonavá (imperfektiva)

Slovesa nedokonavá nevyjadřují nic o ukončenosti děje a mají obecnější platnost než slovesa dokonavá (čte, sedí, sedává). Tyto slovesa je možné užít i v situacích, kdy je děj evidentně ukončen a komunikační důraz je na jiné složce děje např. na průvodci, místě a jiných okolnostech: Ten obraz maloval Dan Šlosar; Kde odlévali tenhle zvon?

Slovesa nedokonavá mohou svými tvary vyjadřovat přítomnost, minulost i budoucnost (vyrábějí – vyráběli – budou vyrábět).

Tvorba

Odvodit vidové dvojice můžeme pomocí předpon nebo přípon.

Slovesa dokonavá se ale nejčastěji tvoří pomocí přidání předpony k prostým slovesům nedokonavým (vidí – uvidí, učí se – naučí se, píše – napíše, zpívá – zazpívá). Méně často potom dochází k tvorbě dokonavých sloves pomocí přípony (sekat – seknout).