Slovesný vid (aspekt) v chorvatštině ve srovnání s češtinou - seminárka

V některých případech se připojením předpony nezmění pouze vid slovesa (nedokonavý v dokonavý), ale i jeho význam. Změna významu je buď úplná jako u slovesa najde, nalezne, vzdělá, a nebo se jen význam pozměňuje jako v případě slovesa přinese, sepíše.

Mezi dokonavá slovesa se ale také řadí některá nečetná slovesa prostá bez předpony (řekne, sedne, skočí, koupí, dá).

Slovesa nedokonavá jsou někdy prostá slovesa neodvozená (nese, bere, píše, dělá, leze, jde). Nejčastější jsou však nedokonavá slovesa odvozená, vzniklá z přípony sloves dokonavých prostých i předponových (říká k řekne, skáče ke skočí, hází k hodí, kupuje ke koupí, dává k dá, vyrábí k vyrobí, rozvíjí k rozvine).

Vidové dvojice

V češtině máme pravidelné vidové páry, sloveso dokonavé a nedokonavé má stejný význam a zpravidla je vytvořeno ze stejného kořene slova.

sloveso nedokonavé prosté sloveso dokonavé předponové vidí uvidí učí se naučí se zpívá zazpívá počítá spočítá sloveso dokonavé prosté sloveso nedokonavé odvozené příponou řekne říká sedne sedá hodí hází skočí skáče koupí kupuje dá dává sloveso dokonavé předponové sloveso nedokonavé odvozené příponou zřekne se zříká se usedne usedá vyhodí vyhazuje vyskočí spočítá nakoupí nakupuje podá podává sloveso prosté Nedokonavé sloveso dokonavé Předponové sloveso nedokonavé Odvozené příponou (nese) přinese přináší (jde) najde nachází (bere) ubere ubírá (dělá) dodělá dodělává (píše) sepíše sepisuje (jede) vyjede vyjíždí (chodí) vychodí (školu) vychází (hází) vyhází vyhazuje vyrobí vyrábí

Občas vnikají i vidové dvojice od různých slovních základů (superlativismus):

např. k nedokonavému slovesu bere vznikl dokonavý protějšek vezme.

Ne všechny slovesa mohou mít své vidové dvojice (protějšky). Slovesa modální a některá stavová slovesa jsou podstatou svého významu nedokonavá a jejich význam ani nepřipouští dokonavost, jsou to tedy imperfekta tantum (muset, chtít, vědět, smět, umět, žít, stát, vyset, vypadat)( Grepl – Karlík a kol. 1995: 319).

Jako perfektiva tantum označujeme slovesa, která mají pouze svoji dokonavou formu (nadchnout, naplakat se, zalyžovat si, prospat, vynadívat se).

Při užití slovesa v rozkazovacím způsobu se sloveso dává do záporu a v nedokonavém tvaru (Nesedej si na tu židli; Neměl bys sedat na tu židli). Pouze v případě, že jde o varování před mimovolnou činností, užíváme dokonavý tvar slovesa: Nesedni si na ten klobouk.

Obouvidová slovesa

Existuje ale i celá řada sloves, které ještě nevstoupila zcela do vidového paradigmatu. Jsou to slovesa nedokonavá, která si nevytvořila svůj dokonavý protějšek. Jedná se především o slovesa vzniklá z cizích slovních základů (absolvovat, absorbovat, dezinfikovat, izolovat, konstruovat, organizovat, promovat). Tato slovesa nazýváme obouvidová, jelikož mohou být podle kontextu dokonavá nebo nedokonavá, aniž by se změnil jejich tvar (Tento kurz absolvuje se stálými potížemi; Příští kurz absolvuje snáz; Promoval každý rok své studentky; Dcera promovala loni). Dokonavé protějšky tvoří pouze některá z nich (zorganizovat, vydezinfikovat, zkonstruovat). I některá česká slovesa můžeme označit jako obouvidová (věnovat, obětovat, jmenovat).