Slovesný vid (aspekt) v chorvatštině ve srovnání s češtinou - seminárka

Majka je prala rublje. Majka pere rublje. Majka će prati rublje Mirko je pisao zadaću. Mirko piše zadaću. Mirko će pisati zadaću

dokonavý

(svršeni)

Majka je oprala rublje. Majka će oprati rublje Mirko je napisao zadaću. Mirko će napisati zadaću.

Tvorba

Dokonavá slovesa můžeme odvodit ze sloves nedokonavých pomocí předpon. Funkci prostě vidovou mají předpony, jejichž význam je v souladu s významem slovesa. Např. od vaditi (vytahovat, vyndat) se tvoří dokonavý protějšek pomocí předpony iz- s významem odlukovým (zevnitř ven, pryč): izvaditi (vytáhnout, vyndat). V chorvatštině mají funkci prostě vidovou tyto předpony: po- (grešiti – pogrešiti, nuditi – ponuditi, slati – poslati, truduti se – potruditi se, zajmiti – pozajmiti, žuriti – požuriti), u- (raditi – uraditi, štedjeti – uštedjeti, platiti – uplatiti), o- (cijeniti – ocijeniti, držati – održati), iz- (lječiti – izlječiti, gubiti – izgubiti, vršiti – izvršiti), s(a)- (graditi – sagraditi, čekati – sačekati, čuvati – sačuvati), za- (bilježiti – zabilježiti, moliti – zamoliti)( Sedláček 1989: 169).

Slovesa nedokonavá se v chorvatštině mohou tvořit dvojím způsobem. Příponami od prostých sloves dokonavých, např. příponou a (baciti – bacati, platiti – plaćati, pustiti – puštati, roditi – rađati) s alternací kořenové samohlásky. Druhý způsob vzniku je pomocí předponových sloves dokonavých příponami –iva, -ava (zapisati – zapisivati, dopuniti – dopunjavati, ispuniti – ispunjavati).

Vidové dvojice (Vidski parnjaci)

Slovesa, která se liší pouze videm, tedy mají stejný význam, tvoří vidové dvojice např. čitati – pročitati, pisati – napisati, brojiti – prebrojiti, činiti – učiniti, dolaziti – doći, micati – maknuti.

tvorba vidových dvojic pomocí: nedokonavé sloveso dokonavé sloveso přidání prefixu pisati napisati přidání sufixu

upisati

završiti

upisivati

završavati

změny vokálu

skočiti

leći

skakati

liegati

jiného kořene slova reći govoriti změny přízvuku razgledati razglédati

Zákaz se častěji vyjadřuje pomocí nedokonavého slovesa, zatímco rozkaz se může vyjádřit pomocí jak dokonavého tak nedokonavého slovesa (piši, napiši – ne piši, kopaj, iskopaj – ne kopaj).

Existuje ale i mnoho sloves, které netvoří vidové dvojice, jsou to obvykle slovesa vyjadřující nějaký stav či pohyb (imati, posjedovati, spavati, sjediti, sudjelovati, zavisiti, značiti, živjeti, ići, putovati).

Obouvidová slovesa (Dvovidni, Dvoaspektni glagoli)

V chorvatštině najdeme poměrně velký počet obouvidových sloves (čuti, vidjeti, ručati, večerati, doručkovati, jesti, čestitati, vjenčati, kušati, stradati, imenovati, kamenovati, napredovati, oblikovati, savjetovati) a všechna slovesa končící na příponu –irati (diplomirati, telefonirati, organizirati, dekorirati, ignorirati, aktualizirati, urbanizirati, intervenirati).