Poznámky

Obchodní zastoupení v mezinárodním obchodním a hospodářském styku

• smlouvy, které zprostředkovávají kontakt kupujícího a výrobce – otázka jednání (cizím jménem na cizí účet, vlastním jménem na cizí účet, vlastním jménem na vlastní účet)

• pokud si strany právo nezvolí

  • § 10/2 ZMPS – rozumné uspořádání = právo subjektu, který provádí charakteristickou činnost, ale u obchodního zastoupení je rozhodné právo zastoupeného

  • podle ŘÚ – právo nejužšího spojení nebo charakteristického plnění (zástupce)

• Smlouva o obchodním zastoupení

  • §652 ObchZ a následující, téměř celá úprava je kogentní

  • trvalý charakter a soustavnost

  • jménem zastoupeného na jeho účet

  • zástupce je slabší smluvní strana, vytváří goodwill (dobré jméno zastoupeného)

  • územní oblastí je podle ObchZ – není-li ve smlouvě určena – území státu, ve kterém má zástupce místo podnikání / bydliště

• Smlouva o výhradním prodeji

  • § 745 ObchZ = věcné normy MPS se aplikují, pokud na ně odkáže kolizní norma

  • vlastním jménem a na svůj účet (kupuje zboží a dále ho prodává)

  • musí být písemná, určená územní oblast, určené druhy zboží  jinak neplatná

  • dodavatel se zavazuje „zdržet se/omitere“ dodávek jinému odběrateli  porušení je důvod pro odstoupení od smlouvy

  • odběratel nemá povinnost neodebírat od jiného dodavatele, ale není-li výslovně dovoleno, může dodavatel odstoupit, ale nemá nárok na náhradu škody  smlouva o výhradním odběru

  • předvídají blokové výjimky EU

• vertikální dohody – jednání ve shodě mezi podniky na různých úrovních výrobního nebo distribučního řetězce – zakázané čl. 81 SES – jsou neplatné,

  • výjimky – pokud nikdo ze zúčastněných nemá obrat nad 50 mil. EUR, podíl dodavatele nepřevyšuje 30% relevantního trhu

  • výjimky se nevztahují na nereciproční vertikální dohodu soutěžících podniků s obratem do 100 mil EUR, na dohody, které omezují schopnost určovat prodejní cenu, omezují území pro prodej nebo skupinu zákazníků

• Smlouva o zprostředkování – § 642 ObchZ (kogentní a násl. jsou dispozitivní) jednorázová záležitost, pouze samovstup mění smluvní typ (zprostředkovatel uzavírá smlouvu sám)  smlouva kupní

• Smlouva mandátní - § 566 ObchZ, jménem zastoupeného na jeho účet

• Smlouva komisionářská - § 577 ObchZ, vlastním jménem na účet zastoupeného

• Smlouva distribuční – není v ObchZ – výrobce a distributor (kupuje a prodává vlastním jménem na vlastní účet), distributor nemá kogentní ochranu a nemá nárok na odškodnění

Licenční smlouvy v mezinárodním obchodním a hospodářském styku

• není jednotně upravena žádnou mnohostrannou MS, zvláštní úpravu obsahuje nařízení Rady (ES) 40/1994 o ochranné známce Společenství – závazné a přímo použitelné pro všechny členské státy

• poskytovatel a nabyvatel licence, kteří mají sídlo / místo podnikání v různých státech

• ochranná známka – předmět licence pro všechny výrobky nebo služby, pro které byla zapsána nebo pro některé z nich, na celém území Společenství nebo jeho části, výlučná nebo nevýlučná

• §508 ObchZ – poskytovatel a nabyvatel, výkon práv, svolení k užívání za úplatu

• doporučuje se provést volbu práva  spory při určení rozhodného práva – lze určit podle sídla / místa podnikání jak poskytovatele, tak i nabyvatele, tak i státu využívání

• otázka nejužšího spojení podle ŘÚ 1980

• charakteristické obsahové náležitosti

  • územní vymezení

  • předmět licence – patent, ochranná známka, užitný vzor …

  • způsob využívání licence – výroba, prodej

  • výlučná (pouze jednomu nabyvateli, ale je možné dohodnou, že poskytovatel je nadále sám oprávněn k užívání) nebo nevýlučná (více osobám současně)

  • výhradní (neumožňuje nabyvateli přenechání dalším osobám – sublicence) a nevýhradní

  • povinnost součinnosti poskytovatele v potřebném rozsahu pro užívání licence (technická dokumentace, zaškolení …)

  • na dobu určitou nebo neurčitou

  • platba licenčních poplatků – jednorázová, periodicky (zánik smlouvy neplacením licenčních poplatků)

Způsoby placení v mezinárodním obchodním a hospodářském styku

• platební styk – systém organizovaný bankami a finančními institucemi z různých států, který umožňuje hotovostní a bezhotovostní finanční přesuny mezi jednotlivými subjekty z různých států

• telekomunikační systém SWIFT – zajišťuje Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci, založena podle belgického práva 1973

• jednotná oblast pro platby v EURech – SEPA (Single European Payment Area)

  • zavedení EURa v roce 2002 umožňuje hotovostní platby v eurozóně

  • cílem je zavedení bezhotovostních plateb za stejných podmínek jako u platby tuzemské

  • právní rámec  směrnice EP a Rady 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu, nařízení EP a Rady 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech

• prameny – zákon o bankách, o ČNB, zákon o platebním styku, zákon směnečný a šekový, o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, devizový zákon, vyhláška ČNB o způsobu provádění platebního styku mezi bankami …

• platební systémy – korespondenční vztahy bank – na základě dohod o spolupráci, zúčtování jednotlivých transakcí na NOSTRO a LORO účtech

  • volnoměnový styk – volný převod ze státu do státu pomocí volně směnitelných měn – ta je dána vnitrostátním opatřením státu, o jehož měnu se jedná, a ochotu bank tuto měnu přijímat resp. v ní účtovat

  • clearing – použití měn k vzájemnému vyrovnání pohledávek (SDR speciál drawing rights)