Zkouška leden 2017 zkrácené
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Právní poměry mezi dítětem a třetími osobami, zejména sourozenci a prarodiči
vztahy dítěte k prarodičům: prarodičovství bylo v minulosti právně zakotveno a dokonce představovalo základní kámen pro definici rodiny a příbuzenství;
NOZ nevymezuje výslovně katalog práv a povinností prarodičů a vnuků; pozitivně je zakotvena pouze vzájemná vyživovací povinnost (§ 910-914) a právo na vzájemný kontakt (§ 927), dále např. reprezentační právo v dědickém právu (§ 1633/2) + negativní ustanovení např. zapovídají uzavření manželství mezi předky a potomky (§ 675) nebo vylučují osvojení vnuka prarodičem apod.; prarodiče mohou být ustanoveni poručníkem (§ 928 a násl.) nebo jim může být dítě svěřeno do péče (§ 953) či se mohou stát pěstouny (§ 958)
vztahy dítěte k sourozencům: nevlastní sourozence (bez společných rodičů) je možné považovat pouze za tzv. osoby blízké podle § 22 (pokud nedojde např. k osvojení); NOZ vztahy mezi sourozenci příliš nereguluje, pouze obsahuje negativní ustanovení, které zapovídá uzavření manželství mezi sourozenci (§ 675) a rovněž osvojení mezi sourozenci je vyloučeno; právo na styk vychází z § 927, mezi sourozenci nevzniká právo na poskytování vzájemné vyživovací povinnosti, dále např. v § 1637 dědění mezi sourozenci ve třetí dědické skupině; zletilým sourozencům můžou být svěřeni jejich nezletilí sourozenci do nějaké formy náhradní rodinné výchovy
vztahy dítěte k nevlastním rodičům: podíl nevlastního rodiče na péči a výchově upravuje § 885: pečuje-li o dítě jen jeden z rodičů, podílí se na péči o dítě a jeho výchově i manžel nebo partner rodiče dítěte, žije-li s dítětem v rodinné domácnosti (platí i pro toho, kdo s rodičem dítěte žije, aniž s ním uzavřel manželství) → nevlastním rodičem je i partner rodiče, žije-li s dítětem v rodinné domácnosti; nevlastního rodiče je možné považovat za tzv. osobu blízkou a také osobu tvořící společnou domácnost s dítětem → může se pak mezi nimi uplatnit dědění ve 2. či 3. dědické skupině; nevlastní rodič je povinen podílet se na výchově nezletilého dítěte;
vzájemná vyživovací povinnost v tomto vztahu neexistuje (nejedná se o příbuzenství); v těchto vztazích nastává nejčastější forma osvojení → tzv. osvojení nepravé (manželem matky, manželkou otce); manželu matky dítěte mohou být svěřeny děti i do jiné formy náhradní rodinné výchovy (poručnictví, svěření do péče, opatrovnictví, pěstounství)
Sociálně-právní ochrana dětí, pojem, účel, zásady, právní úprava
ustanovení § 1 zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dítěte (ZOSPOD) vymezuje sociálně- právní ochranu dětí jako:
ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu
ochranu oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění
působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny