Zkouška leden 2017 zkrácené

Nesezdané soužití. Pojem, účel, význam, odlišení od manželství

• LZPS v článku 32 garantuje ochranu rodiny jako takové, aniž se zmiňuje o manželství → rodinu lze definovat nejen jako malou skupinu osob, které jsou navzájem spojeny manželskými a příbuzenskými vazbami, ale za rodinu je možné považovat i svazek založený fakticky společným způsobem života právní řád ČR za rodinu považuje především svazek založený manželstvím, této formě rodinného soužití poté věnuje zvláštní pozornost a poskytuje jí ochranu x od manželství je třeba odlišit faktické soužití muže a ženy, to bývá obecně i v odborné literatuře nazýváno nesezdaným soužitím, soužitím druha a družky...

• OZ se o nesezdaném soužití výslovně nezmiňuje, nečiní však rozdíly mezi dětmi narozenými v manželství a dětmi narozenými ve svazku nesezdaného soužití → právní úprava vztahů mezi rodiči a dětmi je založena na skutečnosti rodičovství, nikoliv na existenci manželství; pojmy druh a družka však využívají některá jiná právní odvětví (např. zákon o státní sociální podpoře, zákon o životním minimu)

• nesezdané soužití → dvě osoby odlišného pohlaví vytvoří dlouhodobější životní společenství; druhem a družkou lze rozumět muže a ženu, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby práva a povinnosti druha a družky v osobní sféře nejsou regulovány v žádném zákoně; ze smlouvy ani ze zákona nemůže mezi druhem a družkou vzniknout žádné majetkové společenství podobné SJM vyživovací povinnost mezi druhem a družkou také není regulována (OZ upravuje vyživovací povinnost pouze mezi taxativně vymezenými subjekty, mezi které druha a družku nepočítá) → druh a družka mohou uzavřít, jde-li o poskytování výživného, smlouvu podle OZ (inominátní kontrakt)

• mají-li společné dítě, nárok na výživné matky a úhrada nákladů (§ 920 NOZ)

• dědické nároky: druh nebo družka mohou být dědici ve 2. třídě (§ 1636), žili-li ve společné domácnosti nejméně rok před smrtí a pečovali o domácnost, nebo ve 3. třídě (§ 1637)

• druh a družka můžou společně bydlet na základě několika základních právních důvodů bydlení (smluvní společný nájem bytu, podnájem bytu nebo jeho části, podílové spoluvlastnictví bytu nebo nemovitosti sloužící k bydlení, práva odpovídajícího věcnému břemeni, nepojmenované smlouvy)

• rodiče dítěte mají k němu zásadně stejná práva, ať jsou manželi či nikoli, také děti mají vůči svým rodičům rovná práva a povinnosti (v osobní i majetkové sféře, včetně dědických nároků)

• druh i družka mohou individuálně osvojit dítě, ne společně (§ 800); dítě může být svěřeno do pěstounské péče druha nebo družky

• zvláštní ustanovení proti domácímu násilí (§ 751) se dle § 3021 použije i u jiných osob než manželů

• zánik smrtí, prohlášení za mrtvého, faktický stav → zrušení společné domácnosti