1.-Úvodní-hodina-Platón-a-jeho-podobenství-o-jeskyni-16.-2.-2016

A D C E B

• AB = souhrn všeho, co existuje

• AC = svět smyslového vnímání

• Určitý prostor (jeskyně) = aisthesis

• V jeskyni lidé smyslově vnímají obrazce na stěně jeskyně

• CB = svět nadsmyslových jsoucen, rozumové vnímání (venek jeskyně)

• AD = obrazy (stíny, zrcadlení) a vyvolaný duševní stav – dohadování, eikasia

• Situace zajatce, kdy se dívá na stěnu a pozoruje stíny věcí → dívá se na ně nekriticky, nedokonale → není to ten správný přístup poznání

• DC = zobrazované předměty a odpovídající duševní stav – věření, víra pistis

• Vnímání předmětů → víra v ně

• CE = obrazy, kterými se zabývají matematikové a přemýšlejí skrze ně o neviditelných jsoucnech, duševní stav – rozmysl, dianoia

• Geometrické obrazce poznáváme matematickým myšlením

• Předstupeň k poznání (vnímání stínů, ne věcí)

• EB = jsoucna skutečná, duševní stav – vědění, noesis, nús

• Svět, kde se nahlíží na ideje prostřednictvím rozumu (vlastní filozofie)

• Způsobem nahlížení je dialektika

• Každá idea je vždy jen jedna, ve světě, ve kterém žijeme, má ale spoustu kopií

• Idea = neměnné, nehmotné, věčné, nedělitelné a jen jedna idea pro každou věc

→ stíny poznáváme dohadováním (eikasia) a předměty vírou (pistis)

• Existují dva druhy doxa (mínění, to, co je dáno skrze zkušenost smyslů, nedokonalé poznání) a dva druhy noesis (rozumové poznání)

• Mínění vzniká přemlouváním, vědění učením

• Vědění se spojeno s logem, je bezchybné

• Mínění může být pravdivé a nepravdivé

• Správné mínění nestačí k filozofii, ale může pomáhat v praktickém životě

• Nús je intuitivní porozumění, které vzniklá náhle, na základě připraveného poznávacího procesu (epistemé)

• U Platóna lze hovořit o souvztažnosti jistoty poznání s jistotou poznávaného předmětu

• Nepevné poznání pramení z nepevnosti poznávaných věcí, pevné z pevných

• Co není v témž stavu → nelze o něm říci, že jest

• Platón je ovlivněn Sokratem

• Kritizuje domnělou moudrost, povrchnost a pohodlnickou spokojenost

• Chce člověka vést k hledání skutečné jistoty – touží po poznání, mravnosti a štěstí

• Vědění (epistemé) je pravý cíl filozofovy touhy

• Rozvíjí Sokratovu dialektiku, hledá spojení hierarchizovaného světa idejí s poměry mezi jsoucny světa smyslově vnímatelného

• Dialektika = největší z nauk, která má za předmět svět idejí, dva hlavní postupy:

• Synopsis – soubor, cesta k počátkům

• Diareisis – rozbor, cesta od počátků

• Idea (eidos) je určována výměrem a definicí

• Předpokládá, že nejpravdivější jsoucno jsou ideje (věcné předpoklady věcí) – tvrdí, že musí být před reálnými hmatatelnými věcmi

• Idea je jen jedna, záleží pak na mé představivosti, jak si ji vybavím

• Ideje jsou pravým jsoucnem

• Tvoří hierarchický systém - Nejvýše stojí idea dobra

• Jsou to vzory smyslově vnímatelných věcí (nehybné, věčné, nehmotné, dokonalé, jednotné)

• Věci na nich mají účast → methexis