1.-Úvodní-hodina-Platón-a-jeho-podobenství-o-jeskyni-16.-2.-2016
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
A D C E B
AB = souhrn všeho, co existuje
AC = svět smyslového vnímání
Určitý prostor (jeskyně) = aisthesis
V jeskyni lidé smyslově vnímají obrazce na stěně jeskyně
CB = svět nadsmyslových jsoucen, rozumové vnímání (venek jeskyně)
AD = obrazy (stíny, zrcadlení) a vyvolaný duševní stav – dohadování, eikasia
Situace zajatce, kdy se dívá na stěnu a pozoruje stíny věcí → dívá se na ně nekriticky, nedokonale → není to ten správný přístup poznání
DC = zobrazované předměty a odpovídající duševní stav – věření, víra pistis
Vnímání předmětů → víra v ně
CE = obrazy, kterými se zabývají matematikové a přemýšlejí skrze ně o neviditelných jsoucnech, duševní stav – rozmysl, dianoia
Geometrické obrazce poznáváme matematickým myšlením
Předstupeň k poznání (vnímání stínů, ne věcí)
EB = jsoucna skutečná, duševní stav – vědění, noesis, nús
Svět, kde se nahlíží na ideje prostřednictvím rozumu (vlastní filozofie)
Způsobem nahlížení je dialektika
Každá idea je vždy jen jedna, ve světě, ve kterém žijeme, má ale spoustu kopií
Idea = neměnné, nehmotné, věčné, nedělitelné a jen jedna idea pro každou věc
→ stíny poznáváme dohadováním (eikasia) a předměty vírou (pistis)
Existují dva druhy doxa (mínění, to, co je dáno skrze zkušenost smyslů, nedokonalé poznání) a dva druhy noesis (rozumové poznání)
Mínění vzniká přemlouváním, vědění učením
Vědění se spojeno s logem, je bezchybné
Mínění může být pravdivé a nepravdivé
Správné mínění nestačí k filozofii, ale může pomáhat v praktickém životě
Nús je intuitivní porozumění, které vzniklá náhle, na základě připraveného poznávacího procesu (epistemé)
U Platóna lze hovořit o souvztažnosti jistoty poznání s jistotou poznávaného předmětu
Nepevné poznání pramení z nepevnosti poznávaných věcí, pevné z pevných
Co není v témž stavu → nelze o něm říci, že jest
Platón je ovlivněn Sokratem
Kritizuje domnělou moudrost, povrchnost a pohodlnickou spokojenost
Chce člověka vést k hledání skutečné jistoty – touží po poznání, mravnosti a štěstí
Vědění (epistemé) je pravý cíl filozofovy touhy
Rozvíjí Sokratovu dialektiku, hledá spojení hierarchizovaného světa idejí s poměry mezi jsoucny světa smyslově vnímatelného
Dialektika = největší z nauk, která má za předmět svět idejí, dva hlavní postupy:
Synopsis – soubor, cesta k počátkům
Diareisis – rozbor, cesta od počátků
Idea (eidos) je určována výměrem a definicí
Předpokládá, že nejpravdivější jsoucno jsou ideje (věcné předpoklady věcí) – tvrdí, že musí být před reálnými hmatatelnými věcmi
Idea je jen jedna, záleží pak na mé představivosti, jak si ji vybavím
Ideje jsou pravým jsoucnem
Tvoří hierarchický systém - Nejvýše stojí idea dobra
Jsou to vzory smyslově vnímatelných věcí (nehybné, věčné, nehmotné, dokonalé, jednotné)
Věci na nich mají účast → methexis