8.-Bergson-Schopenhauer-5.-4.-2016
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
8. Bergson, Schopenhauer (5. 4. 2016)
Henri Bergson
Francouz
20. Století (1859 – 1941)
Jeden z průkopníků moderní filozofie 20. Století
Dostal Nobelovu cenu za literaturu
Hodně se zbýval biologickými teoriemi, vývojem
„Smích“
Fenomén smíchu
Co je to smích? – abych zjistil, co je to smích, tak si napřed musím říct, kdy se smějeme, tedy jaké jsou situace, kterým se smějeme → poté lépe porozumíme tomu, co je to smích
Čemu se smějeme? – vtipům, smutným věcem, hloupím
Proč se smějeme? – vtip je vtipem, když má nějakou pointu (ale pointa může být vykládána různě)
Smích je někdy neočekávaný (věc, které se smějeme, je vždy v kontrastu s běžnou situací) – klaun má strnulou tvář, což je netypické, čertík na pružině se hýbe tam a sem, což je v reálnu nepřirozená věc
Společným znakem smíchu je, že se smějeme tehdy, pokud dojde k přerušení plynulosti toku pohybu
Smích má funkci sociálního nápravního prostředku (pokud se smějeme politickým vtipům → vtip je z toho, že příkazy byly reálné → měli bychom se z toho poučit)
Smích je škodolibý
Smějeme se všude tam, kde namísto očekávaného (plynulého) se stane něco neočekávaného (zakopneme v chůzi)
Také se zabývá komedií a tragédií
Tragédie spíše odpovídá správnému přirozenému toku života, komedie naopak (komedie je spíše společensko-nápravní)
Chce se zabývat vývojem intelektu z hlediska přírody (propojen s biologií)
„Vývoj tvořivý“
Pojednává o vývojových teoriích
Přichází s velmi zajímavou teorií vývoje, která se od běžných liší
Začal zkoumat (podobně jako Herakleitos) sám sebe
Položil si otázku – Co jsem to já? (já jsem proud vědomí)
Plynulý proud = vědomí (nedá se zastavit) a nese typické vlastnosti
Veškeré vědomí trvá, navaluje na sebe vrstvy a ta koule je pokaždé jiná
Nemůžeme dvakrát vidět stejný stav věci (stejný stůl) → Nemůže nikdy projít dvěma stavy
Vědomí není 2x stejné (vědomí je vše, co dítě zažilo) – paměť je něco jiného
Vědomí se vyvíjí tvořivě (elán vitál)
Jistá je pouze minulost, budoucnost je nejistá (zpětně můžeme ukazovat, ale dopředu nevíme)
Vědomí tvůrčím způsobem realizujeme
Stejně tak je to v přírodě (probíhá vývoj tvořivý)
Je to určitý souboj duše, vědomí a hmoty, kdy se vědomí snaží ovládnout
Rozděluje v přírodě živé a neživé, ptá se, co je to život? – zjištění, že když má rozum, tak mu to nic nepomůže (rozum jako intelekt vznikl pouze za praktickým účelem, aby se člověku dobře dařilo, aby se lépe pohyboval po světě)
Rozum si příroda vyvinula jako jednu ze svých tvůrčích možností
Příroda je stejně tvořivá jako lidské vědomí
Příroda nemá stanoveny žádné cíle
Krajní dvě odpovědi o budoucnosti – Bůh to vše ví, my ne (jde zjistit budoucnost) = finalista; Je to možné, když bychom znali všechny údaje = mechanista → budeme schopni říct, co bude
Bergson ale říká, že my určovat budoucnost schopni nejsme!
Příroda má v sobě zakódovanou tvůrčí sílu, souvisí to s geny (chápáno jako něco neměnného), ale se tedy v přírodě něco mění? – potřeba zásahu z vnějšku (exogenní teorie) nebo vše se děje uvnitř nás (endogenní teorie)