FIPOprednaska1

V procesu transformace těchto účelových funkcí z roviny strategické do úrovně taktického i operativního finančního řízení se ukazuje potřeba jejich transformace do množiny finančních cílů podniku:

1. maximalizace zisku

2. maximalizace výnosnosti na úrovni peněžních toků

3. zajištění likvidity

4. maximalizace hodnoty podniku

5. přežití podniku.

Podnikové finance ve vnitřním kontextu podnikové strategie, procesů, organizace a technologie

Na podnikové finance lze nahlížet jako na oblast podniku, která je řízena v souladu s podnikovou vizí a strategií, její procesy navazují na ostatní procesy v podniku, stejně tak jako organizace a technologie. Znamená to pak, že změna ve strategii podniku, v procesech, organizaci a nebo technologii se projeví v podnikových financích jako např. změna tvorby cen výrobků a služeb, změna skladby dodavatelů a odběratelů, změna způsobu stanovení mzdy zaměstnanců, změna způsobu vnitropodnikového účtování, investice do nové technologie a její implementace apod.

Naplňování strategie, tj. průběh procesů, fungování organizace a technologie se do podnikových financí promítají jako operativa a případy, které vyžadují posouzení z finančního hlediska a analýzu, na jejímž základě je učiněno rozhodnutí. Uskutečnění vnitropodnikové nebo dodavatelsko-odběratelské aktivity se projeví ve financích jako účetní případ spojený s jedním nebo více účetními doklady.

Podnikové finance jsou v podniku sice reprezentovány jako podpůrná oblast, nicméně charakter této „podpory“, kterou finanční manažeři poskytují obchodníkům a technologům podniku, je natolik klíčový a rozhodující, že zajišťuje finančním manažerům výsadní postavení v podniku. Finanční manažer obvykle prosazuje v podniku „finanční disciplínu“ skládající se z vnitropodnikových předpisů a nařízení usměrňujících nakládání s podnikovým majetkem tak, aby nedocházelo k plýtvání a růstu výdajů.

V podnicích, kde je role finančních manažerů odsunuta do pozadí, může docházet k tomu, že jsou přijímána rozhodnutí, která se sice z obchodního nebo technologického hlediska jeví jako jediná správná, avšak mají negativní finanční dopad a způsobují finanční ztrátu .

V praxi obvykle Finanční ředitel podniku úzce spolupracuje s Generálním ředitelem a ostatními řediteli podniku a podílí se na tvorbě strategie a plánu a všech klíčových rozhodnutích. Finanční ředitel řídí obvykle útvar nebo odbor a podléhají mu organizační jednotky zodpovědné za přípravu finančního a investičního plánu, controlling, vedení účetnictví, pokladna a správa bankovních účtů, zpracování mezd, daně, případně další. V těchto oblastech působí finanční manažeři – specialisté pro danou oblast, analytici, plánovači a účetní.

Finanční manažeři se podílejí na implementacích nových informačních systémů, kde spolupracují se specialisty na informační technologie. Hlavním úkolem finančního manažera se čím dál tím více stává sledování obchodně technických událostí v podniku a analyzování jejich možného finančního dopadu. Obchodně technické události v podniku mohou přinášet nutnost zavedení nových finančních analýz v podniku. Tyto potřeby by měl finanční manažer včas identifikovat a zajistit takové úpravy informačních systémů, které by to umožnily.