ZAFINprednaska8

Jak lze zjistit bod zvratu?

Bod zvratu vychází ze vztahu T = N takto:

T= N

pq = F + bq

q(BZ) =

Bod zvratu lze odvodit i z jednotkových (průměrných) veličin.

Z rovnice pq = F + bq lze odvodit, že

P = ,

Výpočet znamená,že bodu zvratu je dosaženo , když se cena rovná nákladům (součtu fixních nákladů připadajících na jednotku produkce a variabilních nákladů na jednotku produkce). Rozdíl mezi cenou výrobku p a jeho variabilními náklady b je označen jako příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku:

ú = p – b.

Z rovnice pq = F + bq pak lze odvodit, že

ú = ,

Z toho vyplývá, že bodu zvratu je dosaženo, když se příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku rovná fixním nákladům připadajícím na jednotku produkce. Tedy zisku může být dosaženo teprve tehdy, až celkový příspěvek na úhradu pokryje celé fixní náklady.

V dalším postupu je třeba určit tzv.kritické využití výrobní kapacity (VKkrit).Tento výpočet se určí jako poměr ve výši bodu zvratu a výrobní kapacity (VK):

VKkrit =

Znalost kritického využití výrobní kapacity je důležitá již při samotném projektování výrobních kapacit.Je nezbytně nutné, aby budoucí potřeba určitého výrobku v průměru trvale převyšovala alespoň bod kritického využití výrobní kapacity; v opačném případě bude výroba ztrátová.

Cílem podniků je produkovat zisk. Nestačí tedy, aby podniky produkovaly svou výrobu na hranici bodu zvratu, ale musí vyrábět a realizovat alespoň takový objem produkce, který přinese i určitý zisk. Produkce zisku je dána nejen požadavky majitelů firem (akcionáři, společníci, družstevníci) na podílu na zisku,ale zároveň by měla firma zajistit i splátky cizího kapitálu a dalšími potřebami firmy například nutnost investovat do nových technologií. Tento minimální zisk se označí jako Zmin. Nový bod zvratu, zahrnující i tvorbu tohoto zisku, se pak zjistí podle vzorce:

BZ =

Vychází se ze vztahu T = F + bq + Zmin.

Blíží-li se koeficient nule (skutečný objem výroby nebo prodeje se blíží bodu zvratu), hrozí firmě, že se dostane do ztráty. Nemůže-li zvýšit tržby (objem prodejů a ceny), musí snížit variabilní náklady nebo odbourat část fixních nákladů.

Při různorodé produkci se musí pro vyjádření závislosti nákladů a objemu výroby použít globální nákladová funkce, tj.funkci vyjadřující vztah mezi celkovou produkcí a celkovými náklady. Předpokládá se opět lineární vývoj celkových nákladů:

N = F + hQ

Kde parametr h představuje podíl celkových variabilních nákladů na 1Kč produkce (tržeb), proměnná Q celkovou produkci (tržby) vyjádřenou peněžně. Parametr h je obdobou haléřového ukazatele nákladovosti, který však představuje podíl veškerých nákladů na 1 Kč produkce. Ke zjištění globální nákladové funkce lze použít všech metod zjišťování nákladových funkcí. Rovněž propočet bodu zvratu a bodu kritického využití výrobní kapacity je shodný s propočtem při stejnorodé produkci.