Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




ZAFINprednaska8

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (71.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

V souvislosti s existencí fixních nákladů je třeba poukázat na dva jevy – na relativní úsporu fixních nákladů a na nevyužité náklady.

K relativní úspoře fixních nákladů dochází při zvyšování objemu produkce při neměnných nákladech. Tato úspora se vypočte podle vzorce:

U = FN x (k – 1)

kde U – relativní úspora fixních nákladů v Kč

FN - fixní náklady v Kč

k – koeficient růstu objemu výroby (Q1 /Q0)

Q 1 – běžný objem výroby

Q 0 - původní objem výroby

Nevyužitím výrobní kapacity dochází i k nevyužití fixních nákladů. Ta část celkových fixních nákladů, která odpovídá nevyužité výrobní kapacitě, se nazývá nevyužité (volné) fixní náklady. I když jde o teoretické rozdělení fixních nákladů ve skutečnosti nejsou fixní náklady dělitelné, protože jsou vyvolány nutností zabezpečit chod podniku jako celku. Pro řízení firmy pak z toho vyplývá, že je nutné budovat takové výrobní kapacity, které budou dostatečně využívány.Problematika fixních nákladů patří k problematickým oblastem v praktickém řízení firmy.Je nutné si uvědomit, že i když budeme chtít snižovat celkové náklady ve firmě, snižování fixních nákladů je možné až za určité časové období.

Nevyužité náklady se vypočtou podle vzorce:

FNn=FN x (1 – (Qs:Qp)

kde FNn – nevyužité fixní náklady v Kč

Skutečné fixní náklady v Kč

Qs - skutečný objem výroby v ks nebo Kč

Qp - plánovaná kapacita v kusech nebo v Kč

Dále je nutné si uvědomit, že z růstem výše fixních nákladů a jejich podílu na celkových nákladech roste i provozní riziko, které vyplývá především z vázanosti finančních zdrojů(například automobil na leasing musí firma hradit, i když nemá příjmy,neboť při neplacení leasingu o tento automobil přijde bez náhrady).

Bod zvratu

Předpokládají se následující veličiny:

q - je počet (množství) vyrobených a prodaných výrobků,

p - cena za jednotku (cena výrobku),

T - celkové tržby (předpokládá se stav, že vše, co se vyrobí, se prodá),

F - fixní náklady

b - variabilní náklady na jednotku (na jeden výrobek),

N - celkové náklady.

Při neměnné ceně se tržby vyvíjejí podle vztahu:

T = p x q

Celkové náklady mají tento průběh:

N = F + bq

Průběh obou funkcí (funkce tržeb i funkce nákladů) lze znázornit graficky

Tržby při nulové výrobě (prodeji) se rovnají nule; proto přímka tržeb prochází nulovým bodem. Přímka nákladů vytíná na ose y úsek F, na ose y se uvede odhad fixních nákladů. Z grafu je zřejmé, že při nulovém objemu výroby vzniká ztráta ve výši fixních nákladů, která se zmenšuje se zvyšujícím se objemem výroby, až při určitém objemu výroby (kdy se obě přímky protínají) zaniká. Při dalším rozšiřování výroby začne vznikat zisk.

Objem výroby q, při kterém se tržby rovnají celkovým nákladům (T = N), se označuje jako bod zvratu (též kritický bod rentability, bod krytí nákladů, bod zisku, mrtvý bod, nulový bod, označí se BZ. Postup je označován jako analýza bodu zvratu .

Témata, do kterých materiál patří