Geografie obyvatelstva a demografie - výpisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
1. Úvod do studia obyvatelstva
Předmět studia Předmětem studia geografie obyvatelstva a demografie je obyvatelstvo jako soubor jednotlivců
(populace), kteří mají individuální znaky (vlastnosti), nachází se na určitém místě v prostoru a jsou
charakterističtí přirozenou, prostorovou a sociální mobilitou. Ve vztahu k takto definovanému
předmětu se geografie obyvatelstva a demografie zabývá počtem a rozmístěním obyvatelstva, jeho
strukturou, dynamikou (přirozenou reprodukcí, prostorovou dynamikou a sociální mobilitou) a
zákonitostmi jejich vývoje.
Z logických důvodů dále nedělitelné jednotky, o kterých se zjišťují demografické údaje, označujeme
za demografické jednotky. Takovými jednotkami mohou být podle účelu a charakteru zjišťování
jedinci, rodiny, domácnosti, obce, ale také věci, např. domy a byty. Jejich množiny označujeme
pojmem demografické soubory a jejich vlastnosti pojmem demografické znaky.
Z pohledu měřitelnosti rozlišujeme demografické znaky:
kvantitativní – vyjádřitelné číselně (např. věk, porodní hmotnost)
kvalitativní – vyjádřitelné verbálně (např. pohlaví, národnost)
Z pohledu druhu rozlišujeme např.:
biologické
ekonomické
sociální
kulturní a další demografické znaky
Při studiu obyvatelstva přicházíme do styku s různými pojetími času, který můžeme vyjádřit
kalendářně (jako přesný rok), v dokončených letech (např. věk člověka) atd. Ve vztahu k těmto
pojetím rozlišujeme různé typy zkoumání, např.:
transverzální – zaměřuje se na zkoumání rozmanitých charakteristik v průběhu kalendářního
období (např. roku)
longitudinální – zaměřuje se na zkoumání rozmanitých charakteristik v průběhu života jedné
generace (průběžně nebo retrospektivně).
Synteticky tato pojetí času znázorňuje tzv. Lexisův diagram (demografická síť). V analýzách, které se
zaměřují na zkoumání demografických jevů v delších obdobích, pracujeme s časovými (též
dynamickými nebo vývojovými) řadami chronologicky uspořádaných údajů. Nutno je mít při
konstrukci takových časových řad na paměti, že údaje musí být nejen chronologicky seřazeny, ale
také konstruovány za srovnatelná časová období a věcně a prostorově porovnatelné.
Zjišťování údajů a dat Primárními zdroji informací ke studiu obyvatelstva jsou v České republice sčítání lidu, domů a bytů,
běžné evidence přirozené reprodukce a migrací, populační, zdravotnické a pracovní registry a zvláštní
šetření, tzv. mikrocensy. Institucionálně jsou sběr, zpracování a publikace dat zajištěny především
soustavou matrik, zdravotnických zařízení (evidujících narození a úmrtí), orgány místní samosprávy,
farními a jinými církevními úřady (svatby a registrovaná partnerství), ohlašovnami pobytu obecních a
městských úřadů, soudy (rozvody) a dalšími institucemi. Klíčovou úlohu v oblasti sběru, zpracování a
publikace informací o obyvatelstvu mají Český statistický úřad a orgány Ministerstva vnitra ČR.