Geografie obyvatelstva a demografie - výpisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Antropogeneze Antropogenezí označujeme proces biologické evoluce, jehož výsledkem je současný člověk (druh
homo sapiens). Na základě paleontologických nálezů lze proces antropogeneze popsat jako sekvenci
vzniku a zániku jednotlivých druhů rodu homo a jeho předchůdců.
Vývoj počtu obyvatel světa Údaje o počtu obyvatel světa i jednotlivých regionů se donedávna mohly opírat pouze o hrubé
odhady, a proto se čísla uváděná různými autory mohou navzájem výrazně odlišovat. V historii se
střídají dlouhá období relativní početní stability populací s obdobími zrychleného růstu, který bývá
zpravidla spojen s výraznými společenskými změnami. Poslední takové období růstu započalo v
důsledku ekonomických (průmyslová revoluce), společenských (renesance, reformace, osvícenství) a
dalších příčin a trvá prakticky dodnes. První miliardy dosáhlo obyvatelstvo světa na počátku
devatenáctého století a v roce 2010 (zřejmě) překročilo hranici sedmi miliard.
Rasová různoměrnost Ke vzniku ras (somatických a dalších biologických rozdílů) dochází postupnou a dlouhodobou adaptací
lidských populací na vnější podmínky. Jednotlivé rasy se mezi sebou liší barvou kůže, vlasů a očí,
formami vlasů, nosů, rtů, očních víček či hlavy (především její obličejové části), tělesným vzrůstem,
proporcemi částí těla a dalšími rozdíly – např. ukládáním tuku v různých částech těla. Vznik různých
ras dříve býval vysvětlován vývojem z různých předků dnešních plemen (polygenetická teorie vzniku
ras), o což se opíraly představy nerovnosti jednotlivých ras ve smyslu biologickém, psychologickém i
kulturně sociálním.
Dnes se kloníme k názoru, že všechny lidské rysy se vyvinuly v průběhu posledních sto tisíců let z
jednoho společného prazákladu (monogenetická teorie). V globálním měřítku rozlišujeme tři hlavní
rasy člověka (europoidní, ekvatoriální a mongoloidní) a řadu smíšených a přechodných rasových typů.
Náboženská různoměrnost Náboženské systémy v makroregionech sehrávají důležitou úlohu při studiu struktur světové
populace, neboť náboženské přesvědčení vedle individuálního významu představuje pro člověka také
motivaci k určitému chování, přijímání tradic, zvyků a představ o životě. Schematicky lze veškerá
náboženství členit do následujících skupin:
kmenová náboženství – totemismus, fetišismus, animismus apod
národní náboženství – judaismus, hinduismus apod.
světová náboženství – křesťanství, buddhismus a islám.
Jazyková různoměrnost S kulturní rozrůzněností obyvatelstva světa souvisí jeho jazyková rozrůzněnost. V současnosti
rozlišujeme tisíce samostatných jazyků světa, i když je mnohdy obtížné rozlišit rozdíl mezi
samostatným jazykem a dialektem. Nové jazyky vznikají a staré zanikají, rozšiřování jedněch vede ke
snižování významu druhých. Pro přehlednost členíme jazyky do jazykových rodin, rodiny do skupin a
ty do podskupin. V Evropě dominuje indoevropská jazyková rodina, do jejíž slovanské skupiny a
západoslovanské podskupiny spadá i český jazyk.