Geografie obyvatelstva a demografie - výpisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Determinanty rozšíření Nerovnoměrnost rozmístění obyvatelstva se projevuje jak v globálním, tak v regionálním měřítku, což
je dáno multikauzálním spolupůsobením řady faktorů, které se různě projevují v různých prostředích
a prochází svým vývojem ve vztahu k dosaženému stupni socioekonomické vyspělosti společnosti.
Tyto faktory lze klasifikovat následovně:
fyzickogeografické faktory – geografická poloha, klima, vegetace, morfologie, půda, nerostné
bohatství apod.,
sociální a ekonomické faktory – ekonomická struktura a dynamika, politická organizace a
náboženství apod.,
specifika historického vývoje – např. předchozí osídlení a
populační faktory – zejména diferenciace přirozené a prostorové dynamiky obyvatelstva
Shrnutí kapitoly Po přečtení této kapitoly byste měli mít obecný přehled o rozmístění obyvatelstva na nejvyšších
hierarchických prostorových úrovních a měli byste být schopni uvažovat o faktorech, které k
současnému rozmístění obyvatelstva vedly. Měli byste být schopni hovořit o této problematice
prostřednictvím geodemografické terminologie a samostatně analyzovat rozmístění obyvatelstva v
jakémkoli území v jakémkoli čase.
3. Přirozená reprodukce
Přirozená reprodukce obyvatelstva zahrnuje základní demografické procesy, které souvisí s
rozmnožováním a odumíráním obyvatelstva:
porodnost (natalitu) a
úmrtnost (mortalitu).
Porodnost a plodnost Proces porodnosti představuje stranu má dáti bilance přirozené reprodukce. Při studiu porodnosti
musíme rozlišovat mezi třemi základními pojmy:
porodností (natalitou) – vztahuje se k populaci jako celku,
plodivostí (fekunditou) – schopnost ženy rodit a muže plodit děti (opak sterility) a
plodností (fertilitou) – skutečný efekt plodivosti, tj. počet narozených dětí danému páru (z
praktických důvodů bývá sledována ve vztahu k ženám ve fertilním věku).
Součet měr plodnosti podle věku označujeme termínem úhrnná plodnost. Zjednodušeně vypovídá o
tom, kolik živě narozených dětí se narodí jedné ženě během jejího fertilního věku.
Úmrtnost Úmrtnost (mortalita) je údajně nejstarším společným zájmem demografie, lékařských věd,
antropologie a obecné biologie. Jejím základním ukazatelem je míra úmrtnosti.
Míra úmrtnosti velmi zjednodušeně představuje pravděpodobnost toho, že jedinec v daném období
zemře.
Míru úmrtnosti a koeficient kojenecké úmrtnosti obyvatelstva států světa znázorňují mapy uvedené v
závěru této kapitoly. Kromě prostého procesu vymírání jsou předmětem zájmu geografie
obyvatelstva a demografie také příčiny smrti a jejich rozdělení uvnitř populace a v prostoru.
Demografická revoluce Obecné zákonitosti vývoje reprodukčního chování popisuje model demografické revoluce (též
demografického přechodu). Jedná se o intenzifikaci a kvalitativní proměnu reprodukčního procesu, tj.
o změny v porodnosti, úmrtnosti a struktuře obyvatelstva v souvislosti se změnami populačního
klimatu. Klasický model demografické revoluce se člení do čtyř fází, přičemž některými autory
přidávaná pátá fáze bývá jinými označována za počátek druhé demografické revoluce.