Geografie obyvatelstva a demografie - výpisky

 biologickými – podle pohlaví, věku apod.,
 socioekonomickými – podle ekonomické aktivity, povolání, vzdělání, náboženského vyznání

apod

Oproti mechanickému pojetí se v současnosti kloníme k synergetickému (postmodernímu,
organickému, holistickému) pojetí, které chápe strukturací celku jeho účelnou uspořádanost,
soustavu vnitřních vztahů, či vzájemné vztahy dílčích částí nebo princip organizace vytvářejících z
dílčích částí celek. Důsledkem aplikace tohoto principu je fakt, že žádná z dílčích složek populace
nemůže být studována odděleně od jiných procesů a struktur. Musíme též brát v úvahu, že ačkoli
struktura obyvatelstva je stavovou veličinou ukotvenou v konkrétním čase, je třeba ji chápat a
interpretovat dynamicky jako výsledek předchozích struktur a procesů a základ pro budoucí struktury
a procesy. V tomto pojetí jsou dynamika a struktura obyvatelstva součástí jedné reality a navzájem
jsou provázány nespočtem vazeb. Socioekonomické struktury se navíc vyvíjejí v čase s rostoucí nebo
klesající komplexitou společnosti. Nové struktury vznikají, staré zanikají, nebo jsou modifikovány.
Jejich studium je proto spojeno se značnými metodologickými problémy.

Struktura podle pohlaví Poměr mužů a žen v populaci bývá výslednicí komplikovaných sociálních i biologických procesů. U lidí
je při narození obvyklý poměr 104–107 chlapců na 100 děvčat. Specifika vznikají v důsledku
náhodných vlivů, potratů v závislosti na testech pohlaví a infanticidou. Úmrtnost u mužů je však v
jednotlivých věkových hladinách vyšší než úmrtnost žen, s rostoucím věkem proto dochází nejprve k
vyrovnávání počtu mužů a žen (v České republice se tak děje kolem 40 let věku), ve vyšších věkových
kategoriích již dochází ke stále se zvyšující početní převaze žen (v populaci ve věku 80 a více let je již
počet žen vůči mužům dvoj- a vícenásobný). Klíčovým faktorem poměru mužů a žen v populaci je
proto jejich naděje dožití.