Geografie obyvatelstva a demografie - výpisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
nepobírají příspěvek v nezaměstnanosti či jiné sociální dávky nebo příspěvky. Údaje o počtu
nezaměstnaných jsou získávány odhadem z výběrových šetření pracovních sil.
Sociální struktury Sociální struktury se odvíjejí od ekonomických struktur a pozice jednotlivců v sociálním systému.
Podobně jako v případě ekonomických struktur i sociální struktury zahrnují široké spektrum
nejrůznějších dílčích struktur, členěných např. podle:
příslušnosti ke společenským třídám a skupinám,
výše příjmů domácností,
životní úrovně a životních podmínek atd.
Vzdělanostní struktura Zlepšování vzdělanostní struktury obyvatelstva je jednou z podmínek zvyšování ekonomické a sociální
úrovně společnosti. Vzájemně zde působí vlivy vzdělání a dalších druhů ekonomické a sociální
diferenciace obyvatelstva: kvalifikace, povolání, příjmů, životní úrovně, životního stylu apod.
Základním kritériem vzdělanostní struktury v globálním měřítku je podíl gramotných obyvatel, tj.
osob, které dovedou číst (a porozumět psanému textu), psát a počítat. V ekonomicky rozvinutých
zemích se tento ukazatel blíží 100 %, a proto v České republice při studiu vzdělanostní struktury
obyvatelstva sledujeme nejvyšší dosažené vzdělání osob starších patnácti let.Mapy podílů
gramotných obyvatel jednotlivých států světa a obyvatel České republiky s vysokoškolským vzděláním
jsou uvedeny v závěru této kapitoly.
Sociální mobilita V předchozích třech subkapitolách byly načrtnuty příklady socioekonomických struktur obyvatelstva.
Pohyb jednotlivců v těchto strukturách označujeme pojmem sociální mobilita. Její intenzita je
podmíněna společenskými (otevřeností, resp. uzavřeností společnosti vůči individuálním
společenským vzestupům či propadům, existencemi příležitostí atp.) a individuálními faktory
(nadáním, talentem, vzděláním, ambicemi atd.). Podle směru pohybu jednotlivců v socioekonomické
struktuře rozlišujeme sociální mobilitu:
vertikální – spojena s pozitivní nebo negativní změnou sociálního statusu a
horizontální – bez znatelné změny sociálního statusu.
Vzhledem k tomu, že kvalitativní hodnocení typu „vzestup“ nebo „propad“ v socioekonomické
struktuře závisí na hodnotovém žebříčku jednotlivců, případně se může jeho závěr lišit v
krátkodobém a dlouhodobém časovém horizontu, nemusí být rozdíl mezi horizontální a vertikální
sociální mobilitou vždy jednoznačný. Zpravidla však platí, že vertikální sociální mobilita je hrou s
nulovým součtem: postupuje-li jedna osoba směrem nahoru v sociální hierarchii, jiná osoba
postupuje směrem dolů.
Shrnutí kapitoly Po přečtení této kapitoly byste měli být schopni popsat strukturální charakteristiky jakékoli populace
na jakékoli prostorové hierarchické úrovni a v kontextu předchozích kapitol této studijní opory
diskutovat o vzájemných závislostech rozmístění, dynamiky a struktury obyvatelstva s použitím
geodemografické terminologie. Měli byste být obeznámeni s procesy proměny věkové struktury
obyvatelstva v souvislosti se změnami přirozené reprodukce obyvatelstva i s proměnami
socioekonomických struktur v důsledku sociální mobility.