Geografie obyvatelstva a demografie - výpisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Základními ukazateli věkové struktury obyvatelstva jsou ukazatele střední hodnoty (průměrný věk,
věkový medián a modus), podíly mladých a starých osob nebo indexy mládí a stáří.
Demografické stárnutí Demografické stárnutí patří v současnosti k nejdiskutovanějším společenským tématům souvisejícím
s populačním vývojem. Hovoříme-li o demografickém stárnutí, máme na mysli proces proměny
strukturálních vlastností populací jako celků, které za určitých okolností mohou na rozdíl od
jednotlivců nejen stárnout, ale také mládnout. Demografické stárnutí je definováno jako relativní
nárůst podílu (často i absolutní nárůst četnosti) seniorské populace.
Na stárnutí obyvatelstva lze nahlížet jako na proces, který má své pozitivní i negativní stránky.
Jednoznačným úspěchem dvacátého století je fakt, že roste naděje na dožití se vyššího věku, na
druhou stranu je s touto skutečností spojena řada problémů v oblasti sociální i ekonomické, počínaje
problematikou zajištění pracovních sil a jejich strukturou, přes klesající daňovou výtěžnost, rostoucí
zátěž pro sociální, důchodové a zdravotní systémy a konče otázkou budoucí reprodukce obyvatelstva.
Veškeré demografické projekce signalizují, že populace České republiky stárne a v nejbližších
desetiletích bude pravděpodobně stárnout ještě rychleji.
Pozadí změn věkové struktury obyvatelstva je velice komplikované a jejich primární příčinou jsou
zásadní proměny populačního klimatu, které souvisejí s celkovým zvyšováním životní úrovně, se
změnami individuálních preferencí jednotlivců a jejich domácností a s širším rozvojem společnosti
jako celku. Tyto procesy se spolupodílejí na charakteru a intenzitě přirozené reprodukce a také
ovlivňují prostorový pohyb, který dodává demografickému stárnutí jedinečný prostorový rozměr. Ke
stárnutí obyvatelstva dochází ze dvou základních směrů:
zdola – (relativní) stárnutí je zapříčiněno výrazným poklesem porodnosti a poklesem podílu
před(re)produktivní složky obyvatelstva na jeho celkovém počtu a
shora – (absolutní) stárnutí je způsobeno snižováním úmrtnosti, prodlužováním střední délky
života a nárůstem podílu po(re)produktivní složky obyvatelstva na jeho celkovém počtu.
Demografické stárnutí je doprovodným jevem a přímým důsledkem procesu demografické revoluce,
kdy dochází k zásadním změnám v porodnosti a úmrtnosti, které determinují věkovou strukturu
obyvatelstva. Populace, v nichž probíhá demografická revoluce, vychází z progresivního, prochází
stacionárním a končí regresivním typem věkové struktury obyvatelstva podle A. G. Sundbärga.
Průběh demografického stárnutí odráží časovou a prostorovou nerovnoměrnost průběhu
demografické revoluce v různých populacích. Zatímco ve vyspělých zemích již bylo demografické
stárnutí značně rozvinuto v první polovině dvacátého století, v rozvojových zemích se tento proces
rozvíjí postupně od druhé poloviny dvacátého století