OTÁZKY-KE-ZKOUŠCE-Z-PEDAGOGIKY (1)

OTÁZKY KE ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY

1. Výchova (podstata výchovy a její smysl; modely výchovy, procesuální pojetí výchovy; sebevýchova). Humanistický model výchovy. (In PELIKÁN,J. Výchova jako teoretický problém).

• Výchova je cílevědomá, záměrná činnost směřující k všestrannému rozvoji osobnosti, jejímž cílem je rozvíjet a usměrňovat aktivitu vychovávaného, rozvíjet jeho osobnost a jeho odpovědný vztah ke světu, společnosti.

• Podstatou výchovy je činnost, při níž záměrně připravujeme generaci ke schopnosti se začlenit do společnosti. (schopnost adaptace). Výchova je vyzbrojením člověka vědomostmi a dovednostmi nezbytnými pro další tvořivou činnost (tzn. nejen pasivní přizpůsobení, ale schopnost vlastní tvořivostí a aktivitou přispět k rozvoji společnosti). Výchovu lze chápat jako přípravu mladé generace k převzetí odpovědnosti za společnost, vyzbrojit ji potřebnými vlastnostmi, zformovat její postoje, názory…

• Smysl výchovy může být totiž naplňován ve vzájemném vztahu učitele a dětí a společně sdílenými hodnotami, které napomáhají konstituovat naše lidství.

• Každý pedagog má svůj názor na vedení jednotlivců. Někdo dává přednost disciplíně a poslušnosti, jiní jsou zastánci volnosti. Přístupy (modely výchovy) se rozdělují:

• autoritativní – autoritativní vyučující staví studenty do role podřízených. Jeho hlavní metodou je příkaz a zákaz. Vyžaduje poslušnost a nerad připouští diskuse o svých rozhodnutích.

• demokratický – demokratický vyučující využívá svoji přirozenou autoritu. Ke studentům se staví jako k partnerům. Používá metodu práva většiny. O svých rozhodnutích diskutuje se členy kolektivu.

• liberální – liberální vyučující se staví ke studentům jako sobě rovným. Sebe chápe hlavně jako dozor nad činností kolektivu. Rozhodnutí nechává na ostatních.

• Procesuální pojetí výchovy je pokusem o porozumění člověku, jeho bytí a zákonitostem procesu jeho utváření

• V procesuálním pojetí ve shodě s humanistickou pedagogikou je „výchova vytvářením podmínek a prostoru pro samostatný a osobitý rozvoj každého jedince v souladu s jeho individuálními předpoklady jako autentické, integrované a socializované osobnosti, schopné vlastního bytí se sebou samým, s druhými lidmi, se společenstvím, s přírodou.“

• Integrální součástí procesuálního pojetí výchovy je otevírání prostoru pro sebevýchovu jako autonomního úsilí a možnosti člověka kultivovat a realizovat plnost svého bytí.

• Humanistická pedagogika směřuje k přirozené a méně násilné výchově, k autenticitě a seberealizaci člověka.

• Humanizovat školu - znamená to zaměřit se na dítě, jeho perspektivu celostního vývoje a odkrývání individuálního smyslu jeho života.

• Humanistická pedagogika vychází z pozitivního pohledu na člověka a jeho potence osobního růstu, schopnosti rozšiřovat své sociální kompetence, jestliže jsou jedinci dány adekvátní okolní podmínky.