OTÁZKY-KE-ZKOUŠCE-Z-PEDAGOGIKY (1)

Praktická ukázka afektivních cílů ve výuce

1) Spolupracuje ve skupině - reagování

2) Respektuje odlišnost myšlenek ostatních - přijímání

3) Rozhoduje se sám za sebe při řešení úkolů – oceňování hodnoty

4) Podílí se na diskuzi o denním režimu - reagování

5) Následuje pokynů učitele – reagování

5. Hodnoty ve výchově (hodnoty, hodnocení, hodnotová orientace, kategorizace hodnot).

• Hodnota

• Samotné slovo hodnota ve filosofickém významu se začalo obecně používat teprve na koci 19. Století

• V pedagogickém pojetí vnímáme hodnoty především jako korektiv jednání, měřítko správnosti ve smyslu imperativního charakteru - ,, to, co má být“, ,,to, co podporuje růst člověka, rozvíjí jeho lidské povahy“.

• Hodnotová orientace

• Nejdůležitější součást vnitřní struktury naší osobnosti – reflektuje naše zkušenosti, umožňuje rozlišovat podstatné, nepodstatné.

• Je to hierarchicky uspořádaný soubor hodnot, přijatý jedincem, skupinou, společenstvím.

• Představuje souvislý stabilní systém hodnot regulující jedince.

• Soustava postojů, zájmů a tendencí jednat určitým způsobem.

• Hodnotová hierarchie znamená, že NE všechny hodnoty, jsou pro nás stejně významné.

• Jak člověk vytváří hodnoty?

• Hodnoty samy existenci nemají, ale člověk vytváří skutečnost, která má hodnoty.

• Které zdroje se podílejí na utváření hodnot?

• Osobní zkušenost

• Hodnoty a hodnocení nemůže být odděleno od prožitku subjektu

• Významné faktory podílející se na vzniku hodnoty jsou tradice, také rodinná a školní výchova, materiální zabezpečení, inteligence, pohlaví, nové impulsy…

• Děti si hodnoty osvojují v těchto fázích:

• Zkušenost

• Pravidla

• Autokultivace

• Konfrontace svého stanoviska s hodnotovými systémy jiných lidí

6. Výchovné strategie - styly a modely ve výchově (výchovný styl, základní typologie výchovných modelů a jejich vliv na žáka; sociálně integrační model výchovy.

• Styl

• Celkový způsob výchovy – adekvátní i blokující vlivy na duševní vývoj dítěte

• Souhrn záměrných i spontánních způsobů chování vychovatele k vychovávanému

• Způsob (nebo styl výchovy) představuje složitý komplex. Můžeme ho vymezit jako:

• Emoční vztah dospělých a dětí

• Jejich způsob komunikace

• Velikost požadavků na dítě, způsob jejich kladení a kontroly

• Zahrnuje také volbu výchovných prostředků, způsoby reagování dítěte na ně

• Základní typologie výchovných modelů a jejich vliv na žáka – základní znaky stylů

• AUOKRATICKÝ STYL (též autoritářský, autoritativní, dominantní)

• Učitel hojně přikazuje, hrozí, trestá, často kontroluje

• Nerespektuje potřeb a přání dětí – nepříznivé emoční klima, frustrace dětí

• Projevuje nedostatek empatie, v komunikaci se objevuje ironie

• Děti dostávají málo příležitostí k vlastnímu řešení, samostatnému jednání, vzájemné interakci

• Učitel má jiná a větší práva než děti. Např. sám nedodržuje pravidla, která požaduje po dětech. Přejímá iniciativu, determinuje žáky svými zkušenostmi, názory, rozhodnutími. Neposkytuje tak vhodné modely a příklady lidských vztahů, komunikace

• Nevýhody pro dítě plynoucí z autokratického výchovného stylu.