OTÁZKY-KE-ZKOUŠCE-Z-PEDAGOGIKY (1)

Metody dělí podle:

• postavení vychovávajícího:
  - metody přímého působení – vysvětlování, přesvědčování, cvičení, hodnocení
  - metody nepřímého působení – působení prostřednictvím vhodně navozených zkušeností vychovávaných, např. hrou, dramatizací, prací, sportem, uměním, žákovskou samočinností

• schopnost pedagoga kombinovat přímé a nepřímé působení podle pedagogické situace

Modifikace přímého a nepřímého výchovného působení

Přímé výchovné působení – spočívá v přímém výchovném působení pedagoga na osobnost vychovávaného; pedagog obvykle před dítě staví požadavek, vymezuje cíl činnosti, jednotlivé kroky k dosažení cíle, organizuje realizaci. Nedává dětem prostor analýze činnosti (činí tak za ně). V pedagogické praxi je to nejběžnější způsob realizace výchovného procesu. Vhodné při vytváření nových návyků, umožňuje včas reagovat na nesprávné reakce.

Př. Zasahuje přímým řízením, když dětí neumí sami pracovat

Styl autoritativní zda budeme používat pouze tento způsob působení.

Nepřímé – využívá životní situace a usiluje o jejich nepřímé působení pro výchovné cíle. Jde o organizování podmínek žádoucího formování osobnosti. Jedinec je pak jedním z činitelů těchto podmínek – je subjektem těchto tvořivých činností. Pedagog napomáhá vytvářet tyto situace – pro děti pak v optimálním případě představují přirozenou situaci, neřízenou, s pocity svobody a samostatného rozhodnutí (ve skutečnosti je uplatněn záměr pedagoga) Pro rozvoj mravního uvědomování by mělo být převládající.

Př. Působí vlastním příkladem, místo přímého příkazu někdy stačí věcná informace, mnohdy stačí na dítě podívat se mlčky a dítě pochopí že vyrušuje, místo příkazů a zákazů je lepší vyjádření, ovlivňuje žáka prostřednictvím skupiny, využívá metody přirozeného důsledku.

Volby vhodných metod MV jsou ovlivněny:

• okamžitou situací, která je mnohostranně podmíněna

• věkem a osobností žáka

• osobnosti, postoji a názory konkrétního učitele

• kvalitou vzájemných vztahů učitele a žáka

• charakterem mnoha dalších interpersonálních vztahů, celkového klimatu třídy a školy

Efektivnost způsobů (metod) MV:

• nejméně efektivní způsob výchovy se jeví verbalizování

• mravní vývoj jedince je výsledkem interakce mezi jednotlivými lidmi, proto by děti měly mít dostatek příležitostí pro formální i neformální interakci mezi sebou i mezi dětmi a učiteli

Cílem MV je posun morálního úsudku jednotlivce do nejbližšího vyššího stádia

Přehled přístupů hodnotové výchovy a jejich metod:

Vštěpování - směřuje k tomu, aby si žáci osvojili konkrétní soubor hodnot, který se má stát součástí jejich hodnotového systému. Hodnoty jsou zde chápány jako společensky přijaté normy chování.