-2. Využití metod, procedur a technik

2. Využití metod, procedur a technik v přístupech k evaluaci

Faktory volby metod a technik v evaluaci:

• podstata evaluačního problému,

• potřeba poskytovat informace pro poskytovatele programu,

• kontext evaluace,

• charakteristiky všech programových participantů,

• metodologická orientace výzkumníka,

• podstata programové teorie, která stojí za výzkumem.

Metodologie evaluačního výzkumu

• Paradigma a praxe, pluralita

• Heuristika - heuristické řešení je často jen přibližné, založené na poučeném odhadu, intuici, zkušenosti nebo prostě na zdravém rozumu.

• Evaluační metodologie: postpositivismus, pragmatismus, interpretativismus, kritická(normativní) věda

Klasifikace modelů evaluace

• Vědecko-experimentální - historicky nejstarší, opírají se o kvantitativní metody

• Modely analýzy řízení- metody operační analýzy, model kritické cesty (Critical Path Method, CPM), při plánování a evaluaci hospodářských a obchodních projektů

• Kvalitativně antropologické- zdůrazňují pozorování na místě, potřebu zachovat fenomenologickou kvalitu evaluačního textu, význam subjektivní interpretace, např. modely

Přístupy:

• nezainteresovaný – nenormativní (kvantitativní)

• zainteresovaný – normativní (kvalitativní)

a) Kvalitativní strategie

• používá zejména případových studií, a proto zdůrazňuje význam kontextu

• využívá kvalitativní metodologii

• zaměřuje se na zvýšení porozumění praktickému sociálnímu programu

• Charakteristiky:

  • Subjektivita

  • Kontextuálnost

  • Nestandardizované techniky

  • Teorie odvozena induktivně

• Kritéria vhodnosti strategie:

  • postulát adekvátnosti, subjektivní interpretace, logické konzistence.

b) Kvantitativní strategie

C) Integrovaná výzkumná strategie

• jedná se o kombinaci kvanti a kvalitativní výzkumné strategie – metodologický mix – poskytuje možnost rozšířit validitu výzkumu

• je vyžadován úplný popis programu;

• výzkum je zaměřen jak na výsledky, tak na proces;

• je potřeba využít smíšené strategie k pokrytí potřeb různých skupin „stakeholderů“

Cíl: dosáhnout vybalancování kvantitativních a kvalitativních přístupů = nejúčinnější evaluační výzkum

Kladen důraz na:

• okolnost, aby strukturální a funkční vztahy mezi teoretickými pojmy byly ve shodě s empiricky zjištěnými vztahy mezi pozorovanými jevy

• objasnění rozsahu, v němž studie kladou důraz buď na deskriptivní, nebo interpretativní elementy dat pro vyhledání závěrečných zjištění;

• specifikaci, kdy mají být používány induktivní či deduktivní metody zkoumání;

• oprávněnost výzkumných závěrů, které jsou podporované empirickou evidencí, teoretickými modely či konstrukty a použití racionálních výzkumných metod či procedur.

Základní techniky – dotazník, dokumenty, pozorování, rozhovor

• Kvali – ve větší míře nestandardizované techniky (vychází z pozorování, zájmů, starost o problém a prostřednictvím rozhovoru, apod. až do vypracování určité teorie)

• Kvanti – standardizované techniky (vycházíme z teorie a hypotéz)