Sociální práce multikultura

adekvátní péči 
střetávání „kultury života“ (podpora 

zestárlých, péče o děti) s „kulturou smrti“ 

(eutanázie, potraty) 
posun od péče soustředěné do nemocnic 
k 

péči v přirozených komunitách (včetně 

bezdomovců) 
sklon ke komplementární/alternativní 

zdravotní péči, včetně domorodých praktik 
větší požadavek kulturních menšin na 

adekvátní péči 

prohlubování rozdílů mezi kulturou 
chudých a bohatých 
výskyt násilí, vyvěrajícího často 
z 

hněvu nad sociálním útlakem nebo 

nespravedlností 
širší povědomí obyvatelstva o 
rozmanitosti kultur a o potřebě se 
smysluplně dorozumět 

Populační migrace  

vzrostla především po 2. světové 
válce, a to v souvislosti s chudobou, 
válkami, hladem, pronásledováním, 
přírodními katastrofami, ale i touhou 
po uchopení nových možností a 
profesní kariéry   

Stěhování obyvatel  

z 

Kambodži, Vietnamu, Karibské 

oblasti a dalších oblastí znamenalo 
výzvu pro lékaře i sestry ve 
vzdálených zemích, kteří se zhostili 
úkolu pomáhat uprchlíkům. 

kulturní vědomí  

S 

nárůstem kulturního vědomí 

klientů zdravotní péče vyvstalo jako 
samozřejmost očekávání, že sestry a 
lékaři jsou morálně a profesně 
zavázáni přizpůsobit svou péči 
klientově kultuře. Tento společenský 
imperativ žádá od personálu znalost 
různých forem kulturní identity.  

Zavádění vyspělých technologií  

Lidé ze zemí, kde se nepoužívá 
moderní  zdravotnická technika, 
někdy zažívají kulturní šok při prvním 
setkání s ní. Zobrazovací metody a 
použití různých typů záření znamenají 
také pro některé pacienty důvod 
k 

obavám. 

Žaloby  

Žaloby směřované na adresu sester pro 
urážky, zanedbání kulturních ohledů, pro 
přehlížení kulturní specifiky a pro 
vnucování vlastních postojů naznačují, že 
kulturní křivdy bude nutné dále a dále 
zmírňovat. Svědčí rovněž o potřebě 
seznámit sestry s pojetím spravedlnosti 
v