Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Sociální práce multikultura

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (4,04 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

Sociální práce s multikulturním zaměřením Multikulturní výchova Multikulturní výchova (Multicultural education) je nejčastěji se vyskytující termín v USA, Velké Británii, Kanadě, Austrálii, v mezinárodních publikacích, sbornících Vnímání a hodnocení kulturních systémů odlišných od vlastní kultury. Přizpůsobení výchovného prostředí etnickým, rasovým, náboženským a jiným minoritám a jejich specifickým jazykovým a kulturním potřebám. Tolerance a kulturní dialog v soužití členů různých kultur, menšin či většin. Multikulturní výchova vyjadřuje snahy vytvářet prostřednictvím vzdělávacích programů způsobilost lidí chápat a respektovat i jiné kultury než svou vlastní. Jestliže chceme efektivně provádět multikulturní výchovu v praxi, musíme se opírat o její teorii - a ta má dnes transdisciplinární povahu, tj. je založena na poznatcích několika různých věd a disciplín. Multikulturní výchova vyjadřuje snahy vytvářet prostřednictvím vzdělávacích programů způsobilost lidí chápat a respektovat i jiné kultury než svou vlastní. Má značný praktický význam vzhledem k vytváření postojů vůči imigrantům, příslušníkům jiných národů, ras apod. kulturně specifická péče. Na počátku 60. let vznikl termín kulturně specifická péče. Označuje péči „šitou na míru“, uzpůsobenou potřebám dané kultury. zajištění přijatelné stravy, spánkového režimu, léčebných procedur, ošetřovatelských postupů Faktory ovlivňující transkulturní péči trvalý vzestup populační migrace kulturní fluktuace a míšení nárůst kulturního vědomí klientů rozšíření elektronické komunikace a tím i sblížení v prostoru světa výskyt kulturních střetů, které poškozují zdraví a životy větší pohyb profesionálů po různých územích množství právních kroků, které podnikají klienti na obhajobu svých kulturních práv zájem o lidská práva, včetně práva na adekvátní péči střetávání „kultury života“ (podpora zestárlých, péče o děti) s „kulturou smrti“ (eutanázie, potraty) posun od péče soustředěné do nemocnic k péči v přirozených komunitách (včetně bezdomovců) sklon ke komplementární/alternativní zdravotní péči, včetně domorodých praktik větší požadavek kulturních menšin na adekvátní péči prohlubování rozdílů mezi kulturou chudých a bohatých výskyt násilí, vyvěrajícího často z hněvu nad sociálním útlakem nebo nespravedlností širší povědomí obyvatelstva o rozmanitosti kultur a o potřebě se smysluplně dorozumět Populační migrace vzrostla především po 2. světové válce, a to v souvislosti s chudobou, válkami, hladem, pronásledováním, přírodními katastrofami, ale i touhou po uchopení nových možností a profesní kariéry Stěhování obyvatel z Kambodži, Vietnamu, Karibské oblasti a dalších oblastí znamenalo výzvu pro lékaře i sestry ve vzdálených zemích, kteří se zhostili úkolu pomáhat uprchlíkům. kulturní vědomí S nárůstem kulturního vědomí klientů zdravotní péče vyvstalo jako samozřejmost očekávání, že sestry a lékaři jsou morálně a profesně zavázáni přizpůsobit svou péči klientově kultuře. Tento společenský imperativ žádá od personálu znalost různých forem kulturní identity. Zavádění vyspělých technologií Lidé ze zemí, kde se nepoužívá moderní zdravotnická technika, někdy zažívají kulturní šok při prvním setkání s ní. Zobrazovací metody a použití různých typů záření znamenají také pro některé pacienty důvod k obavám. Žaloby Žaloby směřované na adresu sester pro urážky, zanedbání kulturních ohledů, pro přehlížení kulturní specifiky a pro vnucování vlastních postojů naznačují, že kulturní křivdy bude nutné dále a dále zmírňovat. Svědčí rovněž o potřebě seznámit sestry s pojetím spravedlnosti v různých zemích, komunitách a kulturách – tedy o potřebě aplikovat transkulturní rozhledy. Pohyb zdravotnického personálů žádá, aby byla transkulturní výbava všem poskytnuta ještě před vycestováním. Důležitou roli hraje jazyková vybavenost, včetně terminologie. Je též potřeba znát východiska a hlubší pozadí klientových přesvědčení, a to u národnostních i konfesijních skupin. Potřebu orientace ve světě kultur zesiluje rovněž různá role mužů a žen v různých společnostech a přihlédnutí k právům dítěte i právu rodičů o něm rozhodovat. Kulturně rozmanitá péče Sociální práce, která bere ohled na kulturní diverzitu (rozmanitost), věnuje v praxi pozornost především následujícím šesti jevům: komunikaci; prostoru; sociálnímu začlenění; pojetí času; vlivu prostředí a výchovy; biologickým odlišnostem Kulturní kompetence způsobilost pro kvalifikovanou kulturní péči Purnell a Paulanková (1998) uvědomění si samotné existence člověka s jeho způsobem myšlení, vjemy, a vlivem prostředí, aniž by to mělo nežádoucí vliv na péči poskytovanou tomu kterému klientovi. Purnell a Paulanková dále dodávají, že kulturní kompetence je vlastně schopnost přizpůsobit péči klientovi. Podle Smithové (1998) dlouhodobý proces sebevzdělávání, sbírání zkušeností a rozvoje vnímavosti i interaktivních dovedností. Tento proces se promítá do osobností těch, kdo péči poskytují, i do péče samotné. Proměnit všechny její intervence na pocit spokojenosti z pohledu klienta i personálu. Kulturní kompetence má dynamický, pružný charakter. Umožňuje jednotlivcům, institucím a celým systémům poskytovat kulturně uzpůsobenou péči, která využívá účinných strategií, vycházejících z postojů, přesvědčení, chování a kulturního dědictví těch, k nimž je péče směřována. Pojem „kultura“ Normy, ideály a vidění světa nabyté v kulturním prostředí dávají jednotlivcům, kteří se jimi řídí, pocit bezpečí, sounáležitosti a řádu. Kulturní hodnoty se často řídí nadosobními symboly a odlišují se od biologicky a geneticky předaného dědictví. Znamenají rovněž určitý závazek a odpovědnost. Kultury se vyznačují zjevnými i nepozorovanými pravidly chování a lidskými očekáváními. Kultury vytvářejí hmatatelné jednotící symboly – například styl oděvu, a na druhé straně i nemateriální vyjádření své svébytnosti – zvláštní slovní pojmenování, gesta, představy. Kultury mají tradiční obřadní praktiky, stravovací rituály atd. „emický“ pohled Na kulturu lze nahlížet z hlediska je

Témata, do kterých materiál patří