Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie

- 71 - 

 
Rýhování oplozeného vajíčka: Fertilizace a aktivace jednojaderné vaječné buňky jsou následovány jejím 
rýhováním, jehož cílem je vznik mnohobuněčného organismu.  V tomto procesu 
se  zygota  (často velká) rozdělí na desítky a stovky buněk, z nichž každá zdědí 
zbytek původní cytoplazmy. Ukázalo se, že tato cytoplazma není homogenní, ale   
vykazuje složitou třírozměrnou distribuci struktur i koncentračních gradientů 
signálních látek (tzv. morfogenů). Vajíčko mnohdy ještě před oplozením je tedy 
vysoce strukturované a tyto struktury jsou určující pro to, které geny budou 
exprimovány v nově vznikajících jádrech. 
Rýhováníjesérie mitóz (bez fází G1 a G2) vedoucí ke vzniku blastomér. Mezi 
jednotlivými děleními není fáze růstová, proto jsou jednotlivé blastoméry 
zpočátku stále menší (omezující přítomnost zony pellucidy). 
Z jedné buňky (oplozeného vajíčka) se vytváří rychlým mnohonásobným dělením, 
které není doprovázeno růstem,  základ těla mnohobuněčného živočicha. Při 
povrchním pozorování se celý proces jeví tak, jako by se vajíčko na povrchu 
pouze pokrylo rýhami. Proto se tento jev všeobecně (ne však zcela přesně) nazývá 
rýhování.  
 
Příklady: žabí vajíčko (zygota) se může rozdělit během 43 hodin na 37 000 buněk, u 
Drosophily dochází k mitóze každých 10 minut a za 12 hodin vznikne  asi 50 000 buněk. 
Jedním z důsledků tohoto rychlého dělení buněk je ten, že poměr objemů cytoplazmy a 
jádra se s průběhem dělení stále snižuje. U řady typu embryí (např. Xenopus, Drosophila, 
ale nikoliv u savců) je snížení poměrů objemu jádra a cytoplazmy klíčové pro aktivaci 
určitých genů. 
Buňěčné dělení je úzce spjatos růstem. V pozdějším období embryogeneze a života 
jedince zůstává velikost buněk konstantní, to znamená, že v každém dělícím cyklu musí 
buňka zdvojnásobit svůj objem. 
 
Typ rýhování je závislý na typu vajíčka: