Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
se žloutkovým váčkem.
z embryoblastu vzniká později vlastní zárodek, trofoblast vytvoří zárodečný
obal chorion.
u pozdní (expandované) blastocysty, probíhá ztenčování zony pellucidy až k
jejímu prasknutí (hatching) asi 9.-10. den vývinu
trofoblast zajišťuje implantaci (nidaci) do dělohy a výživu embrya, sliznice se
nad blastocystou uzavře a zárodek se vyvíjí ve stěně děložní (morče,
primáti)
dochází k diferenciace embryoblastu kterou se nejdříve vytvoří endoderm
Gastrulace V procesu gastrulace dochází k přemísťování buněk do blastocoelu v důsledku
morfogenetických pohybů (morphe – tvar, genesis – tvorba) a vzniku prvostřeva
(archenteronu) a dalších vnitřních částí embrya živočicha.
Gastrulace je irreverzibilním procesem pro embryogenní determinaci
- 73 -
Základní typy gastrulace:
invaginace (vchlipování): vrstva buněk se vchlipuje dovnitř procesem
ohýbání. V místě invaginace se zachovává otvor zv. prvoústa (blastoporus),
kterým komunikuje prvostřevo s vnějším prostředím (ostnokožci)
imigrace (vcestování: buňky se přemísťují aktivně améboidním pohybem
(žahavci )
delaminace (štěpení, prolamování): buňky jsou přemísťovány dovnitř přímo
orientací mitotického dělícího vřeténka při dělení (buňky blastodermu se dělí
napříč na výšku)
epibolie (obrůstání): vnější vrstva (mikroméry) expanduje přes vrstvu jiných
buněk (makromér s velkým množstvím žloutku uloženého na vegetativním pólu)
U většiny živočišných druhů probíhá proces gastrulace kombinací těchto 4
základních typů
Vznik zárodečných listů. Gastrulací vznikají zárodečné listy. Vzniká diploblastické (ektoderm a endoderm)
nebo triploblastického stádium (dodatečně vzniká ještě mezoderm).
Uvnitř zárodku tak vzniká nový typ tělní dutiny označované jako prvostřevo
(archenteron), která je s vnějším prostředím spojena otvorem zvaným prvoústa(blastoporus). Výsledkem je útvar, jehož stěny jsou tvořeny 2 vrstvami buněk
(vnější ektoderm, vnitřní endoderm) - tzv.coelogastrula. Při tomto procesu se
buňky obou vrstev zmnožují dělením, jehož rovina je kolmá k povrchu embrya; to
umožňuje zvětšovat rozsah těchto vrstev, méně však již jejich mocnost.
Embryonální indukce
Gastrulu lze již poměrně dobře rozčlenit na oblasti, ze kterých v budoucím vývinu
vzniknou konkrétní orgány či soustavy. Gastrula je v nejjednodušším případě
tvořena 2 vrstvami buněk, které představují dva zárodečné listy, v závislosti na
nich se vyvíjí základní stavební schéma živočicha a všechny jeho orgánové
struktury.
Proces gastrulace a všechny následující morfogenetické procesy jsou
charakterizovány intenzivními posuny buněk, skupin buněk a celých zárodečných
listů vůči sobě. Zárodečné listy také procesem embryonální indukceovlivňují
diferenciaci listů sousedních.
Gastrula má již určeny všechny 3 tělní osy a její prostor je rozvrhem celého plánu
těla vznikajícího embrya (popřípadě i dospělého živočicha). Toto schéma se
realizuje v různých variantách u většiny živočichů sdílejících 3 zárodečné vrstvy
(Triploblastia, Triblastica). Odlišně se vyvíjejí jen Diploblastia (Diblastica) mezi
které patří houbovci a žahavci.
Slovo gastrulace je odvozeno od latinského gaster (žaludek) a vysvětluje vznik
primordiálního střeva (endodermu, arachenteronu), který později tvoří vnitřní část
trávicího traktu a připojených orgánů (např. játra u obratlovců).
Skupina Triploblastia (Triblastica) má 2 podskupiny podle postavení jejich
ústního otvoru vzhledem k blastoporu gastruly: