PLAZY-zkouška-celá-teorie

Tepelné pole

• zdroj energie – rozpad radioaktivních prvků uvnitř Země, sluneční e.(jen na povrchu: roční chod jen do hloubky 20-30m)

• přenos tepla

  • záření

  • proudění (plášťová konvekce, vulkanismus)

  • vedení (tepelná vodivost – záleži na hornině)

• zvýšený tepelný tok – seismicky aktivní oblasti, sopečné oblasti, riftové zóny, hot spots

• využití tepelné energie Země – vyhřívání měst, tepelná energetika (Island, Aljaška)

• Vulkanismus:

  • Sopka je místo, na kterém na povrch Země proniká, nebo v minulosti pronikala roztavená hornina - magma

  • Sopky:

    • Aktivní

    • Spící

    • Vyhaslé

  • vulkanismus kontinentálních rozhraní:

    • Riftové zóny:

      • divergentní rozhraní kontinentálních desek

      • obvykle středooceánské hřbety, někdy i velké pevninské rifty

      • často klidné erupce s velkými výtoky láv

    • Subdukční zóny:

      • na kontinentech a ostrovních obloucích přiléhajících k subdukční zóně

      • nejrozšířenější

      • často vysoce explozivní, intenzivní sopečná činnost

  • Intradeskový vulkanismus:

    • Horké skvrny = intradeskový vulkanismus

    • místa oslabení zemské kůry kde proniká magma na povrch

    • řidké bazaltické lávy tvořící plateaubazalty (Dekanská plošina, Kolumbijská plošina)

    • pásy sopek ve směru pohybu litosférických desek

    • Havaj, Yellowstone, Kergueleny, Island?, Massif Central?

  • Typologie vulkánů:

    • tvar, rozměry a stavba sopky závisí na složení lávy a přítomnosti pyroklastik

    • Morfologické i genetické odlišnosti

    • Záleží na charakteru magmatu (lávy)

    • Typy sopek:

      • Stratovulkán

        • nejčastější typ sopek

        • také „složené“ sopky - tvořené jak lávou tak pyroklastiky

        • období výlevů se střídají s obdobími explozí

        • některé výbuchy mohou zničit časti vulkánu = kataklyzmatické erupce.

        • v kaldeře nebo na úbočích sopky - parazitní krátery

        • vyvrhují velké množství popela - může způsobit dočasné globální snížení teploty

        • nejčastěji vázány na konvergentní rozhraní se subdukcí

        • většina stratovulkánů světa leží v oblasti cirkum-pacifického orogenního pásma

      • Štítové sopky

        • sopky tvaru nízkého, plochého kužele se svahy o malém sklonu (1 - 10°)

        • málo viskózní bazaltická láva - roztéká se daleko od kráteru a vytváří tenké vrstvy

        • láva často uniká podél puklin v povrchu – liniové sopky

        • rozsáhlé pokryvy, největší sopky

        • někdy i bez elevací – plateaubazalty

        • typické pro vulkanismus horkých skvrn

      • Tufový kužel (cinder cone)

        • nejjednodušší stavba – tvořené nakupenými pyroklastiky (pumy, lapilli, popel), někdy zpevněnými kusy lávy (přechod k lávovému kuželu)