PLAZY-zkouška-celá-teorie

Seismicita území ČR

• Území ČR vykazuje díky své geologické stavbě velmi malou seismickou aktivitu

  • Tektonicky stabilní Český masiv

• Seismicky nejaktivnější jsou oblasti Kraslicka (Z Čechy), Mariánskolázeňský, Podkrušnohorský a Hronovsko-poříčský zlom a oblast Slezska

• Existuje síť zemětřesných stanic monitorujících seismicitu na místech důležitých objektů (vodní nádrže, jaderné elektrárny)

Seismický model země

• Metody studia vnitřní stavby Země:

  • Přímé – vrty

  • Nepřímé – geofyzikální průzkum:

    • Na základě rychlosti šíření zemětřesných vln

    • Rychlost šíření vln se s rostoucí hloubkou pod povrchem nelineárně, nespojitě zvyšuje

    • Rovněž dochází k ohybu dráhy šíření vlny

    • Pro studium vnitřní stavby jsou důležité náhlé změny v rychlosti a směru šíření vln

• Na základě výzkumu zemětřesení byl vytvořen univerzální seismický model Země stávající z několika vrstev (Bullen, 1953) - Jednotlivé vrstvy jsou označeny A – G

  • A – zemská kůra

  • B – svrchní plášť

  • C – střední plášť

  • D – spodní plášť

  • E – vnější jádro

  • F – přechodná zóna

  • G – vnitřní jádro

• Vnitřní jádro (G)

  • Prudký nárůst rychlosti vln P

  • Od hloubky 5 100 km níže

  • Předpokládá se jeho pevný charakter

• Přechodná zóna (F)

  • Plastický až tekutý charakter

  • Mocnost asi 800 km

• Vnější jádro (E)

  • Dochází k vymizení vln S

  • Předpokládá se tekutý stav

  • Od hloubky 5 000 km až na přechodnou zónu

  • Látkové složení jádra – předpoklady:

    • Železoniklové složení – velká hustota

    • Složení z oxidů železa

    • Silikátové jádro

• Spodní plášť (D)

  • Horní hranice v hloubce 900 – 1 000 km

  • Jeho styk s jádrem je prezentován přechodnou vrstvou od hloubky 2 900 km, kde skokově klesá rychlost P vln

• Střední plášť (C)

  • 400 – 1 000 km

  • Vyznačuje se vyšším množstvím náhlých změn rychlostí vln

  • Výskyt velmi hlubokých hypocenter zemětřesení

  • Složen z vrstev různé hustoty od silně stlačených silikátů až po běžné krystalické horniny

• Svrchní plášť (B)

  • Ultrabazické horniny

  • Obsahuje zónu snížených rychlostí S a P vln (astenosféra)

  • O vrstvě nad touto zónou již mluvíme jako o litosféře

  • Ostřejší hranice astenosféry je pod tektonicky aktivními oblastmi

  • Téměř zaniká pod starými platformami

• Zemská kůra (A)

  • Od svrchního pláště oddělena Mohorovičičovou plochou diskontinuity

  • Velké rozpětí rychlosti šíření P vln v závislosti na horninovém složení