OBYVY - zápisky z prezentací
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
5: VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA
Vzdělání
Nezaměňovat inteligenci a vzdělání!
Podmínka zvyšování ekonomické a sociální úrovně
Vzájemné vlivy vzdělání a dalších druhů ekonomické a sociální diferenciace obyvatelstva – kvalifikace, povolání, příjmů, životní úrovně, životního stylu apod.
Právo na vzdělání (čl. 13 Mezinárodního paktu o ekonomických, sociálních a kulturních právech)
Základní vzdělání – povinné a svobodně přístupné pro všechny
Střední vzdělání – umožněno a zpřístupněno pro všechny
Vyšší vzdělání – zpřístupněno pro všechny, a to podle schopností
Gramotnost
Schopnost číst (a porozumět čtenému textu), psát a počítat
Podíl gramotných obyvatel
Rozvojové země – míra gramotnosti je základním ukazatelem vzdělanostní struktury
Ekonomicky rozvinuté státy – negramotnost se vyskytuje pouze mezi specifickými skupinami obyvatel (v Českých zemích se míra gramotnosti blížila 100 % již v závěru devatenáctého století)
Vzdělávání
Prostředky, jejichž prostřednictvím jsou předávány znalosti, dovednosti, zvyky a hodnoty z jedné generace na druhou
Formální – vzdělávací systémy
Neformální
Vzdělávací systémy
Národní, regionální a další specifika v důsledku odlišných společenských a ekonomických podmínek, zejména
Potřeby kvalifikovaných pracovních sil
Přiměřené rovnosti přístupu k možnostem individuálního rozvoje
V zemích rozvinutého světa zahrnují
Předškolní vzdělání
Základní vzdělání
Střední vzdělání
Vyšší vzdělání
Různé institucionální zajištění – např. státní, církevní, soukromé školy
Situace v Českých zemích
Do období humanismu bylo vzdělání výsadou vládnoucích elit
Z postavení žen vyplýval v historii omezený přístup ke vzdělání
Jan Amos Komenský – požadavek vzdělání pro obě pohlaví
1774 – zavedení povinné školní docházky
Vzdělanostní struktura
Situace v současné České republice
Vzdělanostní struktura se sleduje ve vztahu k nejvyššímu dosaženému vzdělání osob starších patnácti let
Zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatelstva – inflace vzdělání?
Zvyšování podílu dívek na vysokých školách
6: MĚSTA A VENKOV
Prostorovým vyjádřením koncentrace obyvatelstva je sídelní struktura
Jádra vs. periferie (různých hierarchických úrovní)
Sídla Vesnice Města Aglomerace
Zipfovo pravidlo
Odlišné demografické struktury a procesy v tradiční, industriální i postindustriální společnosti
V městských oblastech
Ve venkovských oblastech
Jednoznačně a nezpochybnitelně vymezit pojmy „město“ a „venkov“ je v mnoha ohledech problematické
Nepřeberné množství často vzájemně protichůdných definic
Potíže při vymezování měst a venkova vznikají především z toho, že města v drtivé většině případů vznikají rozšiřováním již existujících venkovských sídel nebo jejich spojováním řada sídel má přechodný charakter