OBYVY - zápisky z prezentací

• Koeficient ekonomického zatížení druhého typu se vypočítá ze vztahu (viz níže), kde

  • KezII je koeficient ekonomického zatížení II. typu

  • Ps je počet starých osob ve věku 60 a více, 65 a více let apod.

  • Pea je počet ekonomicky aktivních osob

Naděje dožití

• Též střední délka života

• Počet roků, který průměrně ještě prožije osoba nyní x-letá za předpokladu, že se po celou dobu jejího dalšího života nezmění režim vymírání daný úmrtnostními tabulkami zkonstruovanými pro daný kalendářní rok, nebo jiné, zpravidla delší období

• Nejčastěji se používá pro kategorii novorozenců – střední délka života při narození

• Jeden z nejdůležitějších indikátorů lidského rozvoje

5: DEMOGRAFICKÉ STÁRNUTÍ

• Vlastnost populace, nikoli jednotlivců

• Opačný proces – demografické mládnutí

• Relativní nárůst podílu (často i absolutní nárůst četnosti) věkově seniorské populace

  • Roste naděje dožití se vyššího věku (stále více lidí si může prožít „luxus“ stárnutí)

  • Řada problémů v oblasti sociální i ekonomické (dostupnost pracovních sil a jejich struktura, daňová výtěžnost, oblast sociálního, důchodového a zdravotního zabezpečení, budoucí reprodukce obyvatelstva atd.)

• Stárnutí zdola věkové pyramidy (relativní)

  • Pokles porodnosti a pokles podílu před(re)produktivní složky obyvatelstva na jeho celkovém počtu

  • Podstata současného demografického stárnutí evropské populace

• Stárnutí shora věkové pyramidy (absolutní)

  • Snižování úmrtnosti, prodlužování střední délky života a nárůst podílu po(re)produktivní složky obyvatelstva na jeho celkovém počtu

• Absolutní a relativní stárnutí obvykle neprobíhají současně, relativní stárnutí zdola většinou probíhá dříve, než absolutní shora

• Demografické stárnutí je doprovodným jevem a přímým důsledkem procesu demografické revoluce, kdy dochází k zásadním změnám v intenzitě porodnosti a úmrtnosti, které determinují věkovou strukturu

• Přechod od progresivního, přes stacionární k regresivnímu populačnímu typu

• Průběh demografického stárnutí odráží časovou a prostorovou nerovnoměrnost průběhu demografické revoluce v různých populacích

  • Ve vyspělých zemích (Evropa, severní Amerika, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko) byl proces demografické revoluce již ukončen v první polovině dvacátého století. Demografické stárnutí zde již bylo v této době značně rozvinuto a bude nadále pokračovat i do budoucna

  • V rozvojových zemích se proces demografické revoluce rozvíjel po roce 1950, nejprve v Latinské Americe, poté v různých oblastech Asie a nakonec v Africe