OBYVY - zápisky z prezentací

Cestovní ruch

• Různé motivy a jim odpovídající formy cestovního ruchu

  • Individuální vs. skupinové formy

  • Neorganizované vs. organizované formy

• Různé požadavky na infrastrukturu a služby

• Specifické dopady

  • Ekonomické – příjmy a přímé i nepřímé náklady

  • Sociální – riziko vzniku turistických ghett a turistických pastí

  • Environmentální

• Specifické formy na území současné České republiky – chataření, chalupaření – druhé bydlení; rozvoj v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století

DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY OBYVATELSTVA

2: ZÁKLADNÍ POJMY

Demografické struktury

• Mechanické (moderní) pojetí

  • Složení dílčích částí, které vytváří celek

  • Struktura = část celku, která může být studována samostatně

• Synergetické (postmoderní, organické, holistické) pojetí

  • Účelná uspořádanost, soustava vnitřních vztahů, či vzájemné vztahy dílčích částí nebo princip organizace vytvářejících z dílčích částí celek

  • Žádná z dílčích složek populace nemůže být studována odděleně od jiných procesů a struktur

  • Hierarchická uspořádanost

    • Celky jsou dílčími strukturami hierarchicky vyšších celků

    • Dílčí struktury lze chápat jako celky nižší hierarchické úrovně

• Základní klasifikace

  • Biologické – podle pohlaví, věku apod.

  • Socioekonomické – podle ekonomické aktivity, povolání, vzdělání, náboženského vyznání apod.

• Ačkoli je struktura obyvatelstva stavovou veličinou ukotvenou v konkrétním čase, je třeba ji chápat a interpretovat dynamicky jako výsledek předchozích struktur a procesů a základ pro budoucí struktury a procesy

3: STRUKTURA PODLE POHLAVÍ

Fisherův princip

• Poměr samic a samců (index feminity – analogicky i maskulinity) většiny druhů (žen a mužů v případě člověka) osciluje kolem hodnot 1,00

• Předpokládejme, že v dané populaci je méně samců (mužů), než samic (žen)

• Nově narozený samec (muž) má lepší vyhlídky na reprodukci, než nově narozená samice (žena)

• Geny rodičů, kteří jsou geneticky disponovaní k tomu, aby měli samčí (mužské) potomstvo, své geny předávají svým potomkům a tyto geny se v populaci šíří

• Počáteční nerovnováha se přirozeně vyrovnává

Struktura podle pohlaví

• Poměr mužů a žen v populaci bývá výslednicí komplikovaných sociálních i biologických procesů

• U lidí je při narození obvyklý poměr 104–107 chlapců na 100 děvčat – specifika vznikají v důsledku náhodných vlivů, potratů v závislosti na testech pohlaví a infanticitidou

• Úmrtnost mužů je vyšší v jednotlivých věkových hladinách než úmrtnost žen – specifika vznikají v důsledku různých životních stylů a podmínek

• S rostoucím věkem dochází nejprve k vyrovnání počtu mužů a žen – v České republice kolem 40 let věku

• Ve vyšších věkových kategoriích dochází ke stále se zvyšující početní převaze žen – v populaci ve věku 80 a více let je již počet žen vůči mužům dvoj- a vícenásobný

• Ekonomicky rozvinuté státy – převaha žen v důsledku rozdílné mortality obyvatelstva obou pohlaví, biologických odlišností, socioekonomických specifik atd.

• Rozvojové země – převaha mužů z řady specifických důvodů sociálně-ekonomického a kulturního charakteru

• Tato závislost mezi ekonomickou vyspělostí států a struktury jejich obyvatelstva podle pohlaví má řadu výjimek!

• V historii byl a v současnosti místy je vývoj struktury obyvatelstva podle pohlaví ovlivněn např.

  • Pokroky ve zdravotnictví – snižováním úmrtnosti a nárůstem střední délky života

  • Selektivní migrací – do dvacátého století v některých regionech převažovala migrace jednotlivých mužů za prací, od dvacátého století migrace celých rodin; migrace v souvislosti s uzavíráním sňatků, se vzděláním atd.

  • Válkami a dalšími formami organizované i neorganizované agrese

  • Politickými zásahy – např. důsledky zavedení čínské politiky jednoho dítěte