OBYVY - zápisky z prezentací

Zaměstnaní

• Osoby starší 15 let, které pracují alespoň jednu hodinu týdně za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo alespoň mají formální vztah k zaměstnání – kritériem je vyvíjení jakékoliv odměňované pracovní činnosti

• Není rozhodující, zda pracovní aktivita těchto osob má trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda mají jen jedno nebo více souběžných zaměstnání, nebo zda současně studují, pobírají nějaký důchod apod.

• Mezi zaměstnané rovněž patří

  • Profesionální příslušníci armády

  • Osoby na mateřské dovolené, které před nástupem pracovaly

Nezaměstnaní

• Osoby starší 15 let, které souběžně splňují následující podmínky

  • Nejsou zaměstnané

  • Jsou připraveny k nástupu do práce nejpozději do 14 dnů

  • V průběhu posledních čtyř týdnů hledaly aktivně práci

• Mezi nezaměstnané rovněž patří osoby, které nehledají práci, protože ji již našly a jsou schopny nastoupit nejpozději do 14 dnů

• Zařazení do této kategorie nesouvisí s kategorií registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce a ani s faktem, zda tyto osoby pobírají či nepobírají příspěvek v nezaměstnanosti či jiné sociální dávky nebo příspěvky

• Počet nezaměstnaných je získáván odhadem z výběrového šetření pracovních sil

Míra nezaměstnanosti

• Míra nezaměstnanosti (obecná nebo registrovaná) se vypočítá ze vztahu (viz níže), kde

  • δnez je míra nezaměstnanosti

  • Pnez je počet nezaměstnaných osob

  • Pea je počet ekonomicky aktivních osob

4: SOCIÁLNÍ STRUKTURY

• Odvíjí se kromě jiného od ekonomických struktur a pozice jednotlivců v sociálním systému

• Vysoká variabilita v prostoru, čase i uvnitř různých struktur společnosti – s podobnými důsledky jako v případě ekonomických struktur

• Široké spektrum různých struktur, např.

  • Struktura podle příslušnosti ke společenským třídám a skupinám

  • Struktura podle výše příjmů domácností

  • Struktura podle životní úrovně a životních podmínek

  • Atd.

Struktura sociálních skupin

• Padesátá léta dvacátého století

  • Zánik sociálních skupin rolnictva a samostatně činných

  • Vznik sociální skupiny zemědělských družstevníků

• Šedesátá a sedmdesátá léta dvacátého století

  • Kulminace váhy sociální skupiny dělníků

• Devadesátá léta dvacátého století

  • Pokles váhy sociální skupiny dělníků a nárůst skupiny ostatních zaměstnanců

  • Obnovení sociální skupiny samostatně činných

  • Obnovení sociální skupiny nezaměstnaných

Kuznetsova křivka

• (Simon Kuznets)

• Jednoduchý dvourozměrný model

• Grafické znázornění hypotézy, podle které nerovnoměrnost v příjmech v počátečních stádiích rozvoje ekonomiky roste, po dosažení určitého bodu zvratu klesá

• Hospodářství je podle této hypotézy schopno vypořádat se samo s některými negativními sociálními jevy

• Nerovnoměrnost v příjmech je funkcí nerovnoměrnosti v dostupnosti a aktivizaci výrobních faktorů

• V počátečních fázích ekonomického růstu je rostoucí nerovnoměrnost zapříčiněna dominantním významem půdy a kapitálu jako klíčových výrobních faktorů

• V určitých fázích ekonomického růstu dochází k posilování dalších výrobních faktorů – práce a informací