02_říjen

V knize jsou popsány obyčejné situace (např. chystání oběda, praní či oslavy narozenin), ale také bombardování a několikanásobné vloupání, kdy měli obyvatelé velký strach. Velmi zajímavý je také popis věcí, které Židé nesměli a museli dělat (např. nesměli jezdit veřejnou dopravou).

Poslední Annin zápis je z úterý 1. srpna roku 1944, protože o tři dny později byl úkryt objeven jednotkou SS v čele s K. J. Silberbauerem. Pan Kugler a pan Kleiman byli odvezeni a následně uvězněni. Miep Giesová a Bep Voskuijlová se do zadního traktu vrátily, aby zachránily Annin deník. Skupinka Židů byla odvezena do amsterodamského vězení a dále odsunuta do koncentračních táborů. Jediný, kdo tuto hrůzu přežil, byl Annin otec Otto Frank, který deník později vydal a založil nadaci Anne Frank fonds.

IV) Charakterizace postav

Anne Franková – třináctiletá židovská dívka se spoustou kamarádů, na první pohled působí bezstarostně a rozpustile, ale ve skutečnosti je velmi citlivá, často se cítí osaměle a má pocit, že jí nikdo nerozumí, je velmi inteligentní, učí se francouzsky, anglicky a německy, má ráda řeckou mytologii, historické knihy a romány.

Margot Franková – Annina o tři roky starší sestra, 5. července roku 1942 dostává předvolání do „pracovního tábora“ v Německu, stejně jako Anne je velmi inteligentní, má v oblibě chemii, matematiku a ekonomii, zemře v koncentračním táboře Bergen – Belsen koncem února roku 1945.

Otto Frank („Pim“) – Annin otec (nar. roku 1889, Frankfurt nad Mohanem), má s ním velice úzký vztah, voják v první světové válce, bývalý ředitel firmy Opekta, roku 1925 se žení s Edith Hollanderovou a roku 1933 odchází se svou rodinou do Nizozemska. Je velmi vzdělaný, učí se anglicky a rád čte knihy od Ch. Dickense, jako jediný přežije a po několik úpravách vydá Annin deník jako knihu.

Edith Franková-Holländerová – Annina matka (nar. roku 1900, Cáchy), moc si s Annou nerozumějí, Edith má radši starší dceru Margot, ráda čte, umírá 6. ledna roku 1945 na hlad a vyčerpání v koncentračním táboře Osvětim – Birkenau.

Hermann van Pels – (v knize jako Alfred van Daan) bývalý řezník, chytrý, ale trochu samolibý, zemře 6. září roku 1944 v plynové komoře v Osvětimi.

Auguste van Pels – (v knize jako Petronella van Danan) manželka Alfreda van Daana, často Anne kritizuje za její chování, stále si na něco stěžuje.

Peter van Daan – (v knize jako van Daan) syn manželů van Daanových, o tři roky starší, ale po psychické stránce méně vyspělý než Anne, velmi citlivý, zprvu se mu zdá Anne nesympatická, časem se do sebe zamilují, po válce chce odejít do Nizozemské Indie a pracovat na plantáži. Umírá pouhé tři dny před osvobozením v Mauthausenu.

Fritz Pfeffer – (v knize jako Albert Dussel), narozen roku 1989 v Německu, pracuje jako zubař, rok a půl sdílí s Anne jeden pokoj, ale vůbec spolu nevycházejí, nemá vlastní názory (podřizuje je většině), učí se španělsky, protože chce po válce emigrovat do Jižní Ameriky. Zemře 20. prosince roku 1944 v koncentračním táboře Neuengamme.