06_únor

I) Bibliografické údaje

Název: Cizinec

Autor: Albert Camus

Vydavatel: nakladatelství Garamond

Vydání: 2. vydání

Verze: knižní verze

II) Základní informace o autorovi

Albert Camus se narodil 7. listopadu 1913 v Alžírsku. Pocházel s francouzsko-španělské rodiny. Po otcově smrti v bojích na Marně (1. světová válka) vyrůstal v chudinské čtvrti. Albertova matka pracovala jako služka a výchovu dětí přenechala jejich babičce. Alberta významně ovlivnil jeho strýc Gustave Acault, u kterého trávil spoustu času. Strýček byl anarchista a zároveň voltairián, byl členem zednářské lóže. Pomáhal Albertovi se zajištěním jeho potřeb a nechal mu k dispozici i svou bohatou knihovnu. Díky stipendiu mohl Albert navštěvovat Mustafovo gymnázium v Alžíru, zde se rozvinul jeho zájem o literaturu a filozofii. Kvůli onemocnění tuberkulózou musel svá studia přerušit a úspěšně je dokončil až v roce 1936. V roce 1934 vstoupil Camus do komunistické strany, ale po roce ji opustil pro názorové neshody. Po vystoupení ze strany se stal šéfredaktorem novin Republikánské Alžírsko, které byly orgánem alžírské Lidové fronty. Jeho novinářská činnost se nelíbila alžírské generální vládě, která noviny zakázala a roku 1940 byl Camus vyhoštěn z Alžíru. Odjel tedy do Paříže, kde se zapojil do protifašistického hnutí. Během druhé světové války publikoval v ilegálním časopise Combat. Kolem roku 1950 začal být aktivní v otázkách francouzské koloniální politiky v Alžírsku. Byl jejím velkým kritikem. Roku 1957 získal Nobelovu cenu za literaturu. O tři roky později, tedy 4. ledna 1960 zemřel při autonehodě.

Camus se ve svých dílech soustředil na problematiku odcizenosti a vzpoury, často také nalezneme téma strachu ze samoty. Jeho díla reagují na ztrátu tradičních hodnot a přesvědčení o nesmyslnosti a absurdnosti života. Často rozvíjí „filozofii absurdna“: Tradiční hodnoty ztratily smysly – život člověka by se proto měl vyvíjet na základě „zbožnosti bez Boha“, odpovědnosti jedince za svou existenci a mezilidské solidarity vyvěrající ze společné revolty proti absurditě.

Camus je považován za jednoho z čelných představitelů existencialismu, ale sám takovéto označení odmítal.

Mezi další Camusova beletristická díla patří: Mor (1947), Pád (1956), Exil a království (1957). Napsal také několik divadelních her: Caligula (1944), Nedorozumění (1944), Spravedliví (1949). Camus také napsal velké množství esejí, většina je filozoficky laděna, např. Mýtus o Sisyfovi (1942) nebo Člověk revoltující (1951).

III) Děj

Děj knihy se odehrává v Alžírsku. Příběh začíná odjezdem hlavního hrdiny – pana Mersaulta (křestní jméno není uvedeno) – do útulku pro staré lidi na pohřeb své matky. Útulek se nachází ve městě Marengo, které je vzdálené asi dvě hodiny od domova pana Mersaulta. Krátce po příjezdu hovoří hlavní hrdina s ředitelem a také se správcem útulku. Celou noc stráví bděním u rakve společně s matčinými známými. Následující den je velice skromný pohřeb. Účastní se ho pouze Mersault, ředitel a správce ústavu, zdravotní sestra a také nejbližší přítel zesnulé – pan Thomas Peréz. Během celého pobytu v Marengu neprojeví Mersault téměř žádné emoce. Svou matku měl rád, ale smrt bere jako věc, která musí přijít. Jediné, co Mersaultovi vadí je nesnesitelné horko (často se objevují popisy pálícího slunce a potu).