06_únor

Byl sám. Ležel na zádech s rukama pod hlavou, tělem na slunci a jen obličej měl v stínu skaliska. V tom horku se mu z modráků kouřilo. Trochu mě zarazil. Pro mě to bylo odbyté, cestou k prameni jsem si na něj ani nevzpomněl.

Hned jak mě zahlédl, nadzvedl se a sáhl si do kalhot. Já zas ovšem v kapse saka sevřel v ruce Raymondův revolver. A on si pak znova lehl na záda, jenom ruku z kapsy nevyndal. Byl jsem od něho dost daleko, asi deset metrů. Pod jeho přivřenými víčky jsem chvílemi tušil číhavý pohled. Ale jinak mi v tom rozpáleném vzduchu jeho obrysy ustavičně jen tancovaly před očima. Vlny šuměly ještě lenivěji a ochableji než v poledne. Totéž slunce, totéž světlo na téže písčině, která se táhla až sem. Už dvě hodiny se den nehnul z místa, už dvě hodiny kotvil v oceánu rozteklého kovu. Na obzoru proplul parníček a jeho černá skvrna sklouzla jen po okraji mého pohledu, bez pohnutí upřeného na Araba. Napadlo mě, že stačí udělat půlobrat, a bude po všem. Ale zezadu se na mě tiskla celá pláž a tetelila se sluncem. Postoupil jsem o pár kroků k pramenu. Arab se nehnul. Byl přece jen ještě dost daleko. Asi s těmi stíny v obličeji vypadal, jako kdyby se smál. Já jsem vyčkával. Tváře mi hořely úžehem a cítil jsem, jak se mi do obočí hrnou kapky potu. Slunce pralo stejně jako ten den, co jsem pochovával maminku, a stejně jako tehdy mě pálilo nejvíc čelo, v němž mi pod kůží všechny žilky tepaly naráz. Úpal se už nedal snést, a tak jsem se pohnul kupředu. Věděl jsem, že to je bláznovství, že se jedním krokem slunce nezbavím. Přesto jsem udělal ten krok, jediný krok dopředu. A tentokrát Arab, pořád vleže, vytasil nůž a nastavil ho v slunci proti mně.

Úryvek z konce první části knihy, který je klíčový pro celý další vývoj příběhu. Můžeme si všimnout, jak Mersault popisuje nesnesitelné horko a také jaký to má na něj vliv.

epiteton, anafora, aliterace, metafora, synekdocha, personifikace, zvukomalba, přirovnání, kakofonie

VII) Závěr

Tato kniha mě skutečně zaujala. Z počátku mi připadala nezáživná, ale později mě začala bavit. Vlastně mě zaujal autorův jazyk, protože knihy bývají většinou psány bohatým a citově zabarveným jazykem, Cizinec je naprostým opakem. Libí se mi, jak se název knihy odráží v celém příběhu a člověk sám najde hned několik vysvětlení.

DOPLŃUJÍCÍ OTÁZKY

Ve jménu má 2 důležité věci, které ovlivňují jeho život – mer + hůře identifikované soleil – jak ho ovlivňují? – Soleil - slunce: když se Mersault dostane do kontaktu se sluncem (horko) přestává se ovládat a má výpadky paměti, motiv slunce se objevuje v nepříjemných okamžicích - matčin pohřeb, zastřelení Araba, soud. Mer - moře: Mersault má rád přírodu a moře, motiv moře se objevuje v pro něj příjemných situacích - koupání s Marií v moři a také je to homonymum ke slovu "la mère"