07_březen

Cílem autora bylo poukázat na to, že vývoj techniky může dalekosáhle poškodit naši civilizaci, také chtěl upozornit na to, že člověk není nejsilnějším tvorem planety (za jakého se často považuje).

VI) Okomentovaný citát

„Bille chceš mi snad tvrdit, že to žádná kometa nebyla?“

„Přesně tak,“ přisvědčil jsem.

„Ale – nerozumím ti. Musela – Co jiného to mohlo být?“

„Vzpomínáš si, co říkal Michael Baedley o napjatém laně, po němž sme kráčeli dlouhá léta?“

„Ano, ale…“

„Víš, já si myslím, že sme z něho konečně spadli - a jen několik nás přežilo.“

„Tam nahoře kroužil kolem Země – a snad stále ještě krouží neznámý počet válečných družic. Nic než hromada spící hrůzyčekající na někoho, nebo na něco, co by ji probudilo k životu. Co v nichh bylo? To nevíš; já také ne. Přísně tajný materiál. Vše, co o tom víme, jsou pouhé dohady- štěpné látky, radioaktivní prach, viry, bakterie,… A teď dejme tomu, že jeden typ byl vyvinut pro uvolňování radiace se zhoubnými účinky na náš zrak – radiace, která by sežehla, nebo alespoň poškodila náš oční nerv?“

Josella mi sevřela ruku.

„Ach ne Bille to nemohli, to by bylo ďábelské!“

Úryvek z patnácté kapitoly, kde si hlavní hrdina uvědomuje, jak to se Dnem zelených hvězd opravdu bylo. Myslím si, že tento úryvek varuje před událostmi, které by klidně v budoucnu mohly nastat.

VII) Závěr

Tato kniha mě velice zaujala. Děj mne vtáhl do svého víru a každým řádkem jsem se ocitala v jiném světě, bylo těžké knihu na chvíli odložit. Je těžké uvěřit, že tato kniha byla napsaná ve 20. století. Stylem, jakým je psaná mi připadá jako by byla napsaná nyní v dnešní době. Také problematika trifidů mi velice připomíná dnešní GMO (geneticky modifikované) rostliny. Tuto knihu bych každému doporučila k přečtení, protože vede k zamyšlení, zda naše civilizace neskončí podobně nebo spíše za jak dlouho takhle skončí.