09_květen

I) Bibliografické údaje

Název: Lakomec

Autor: Moliere

Vydavatel: nakladatelství Artur

Vydání: 4. vydání

Verze: knižní verze

II) Základní informace o autorovi

Jean-Baptiste Poquelin se narodil 15. ledna 1622 v Paříži. Jeho matka pocházela z bohaté rodiny, zato otec byl dvorním čalouníkem a očekávalo se, že syn převezme řemeslo. Jean ale začal studovat na clermontské jezuitské koleji, právnický diplom získal v Orléans. Roku 1643 společně s herečkou Madelaine Béjartovou založil divadelní soubor zvaný „Skvělé divadlo“, od té doby začal používat svoje umělecké jméno Moliere (nechtěl kompromitovat svou rodinu). Soubor neměl velký úspěch a zanikl. Poté deset let putoval s kočovným divadlem, ale nakonec založil svůj vlastní. Tento spolek získal přízeň Ludvika XIV. Také se stal organizátorem královských slavností.

Roku 1673 onemocněl Moliere plicní tuberkulózou. Zemřel 17. února 1673 po konci čtvrtého představení své poslední hry Zdravý nemocný, kde hrál titulní roli. Molière nestačil přijmout svátost umírajících, a tak se ho kněží zdráhali pohřbít. Na příkaz krále však byl v úterý 21. února 1673 pochován podle církevních obřadů na Svatojosefském hřbitově v ulici Montmartre (v části hřbitova určené pro sebevrahy a nekřtěňátka). Roku 1792 byly jeho ostatky exhumovány a od roku 1817 spočívají na pařížském hřbitově Père Lachaise.

Dílo: Moliere se věnoval zejména nízkým literárním žánrům (fraška, komedie, bajka, satira). Jeho díla byla velmi odvážná – kritizoval mravy a společenské poměry. Zaměřoval se zejména na nešvary vyšší společnosti - lakota, naivita, pokrytectví, hypochondři a především snobství. Molièrovo dílo tvoří převážně satirické komedie, veršované (Misantrop) i prozaické (Lakomec). Zápletka komedií nebývá příliš důmyslná. Naopak používá velmi důmyslný jazyk, humor a břitkou a výstižnou satiru. Některé postavy a fráze z jeho her jsou natolik známé, že přešly i do běžné řeči (např. slovo harpagon označuje lakomce).

Mezi nejznámější Molierova díla patří: Tartuffe neboli Pokrytec (1664) - satirická veršovaná komedie spjatá s politickou situací Francie v polovině 17. století, Don Juan aneb Kamenná hostina (1665) – tragikomedie útočící na církev, Misantrop aneb Zamilovaný mrzout (1666) - veršovaná komedie zabývající se otázkou, zda se má člověk přizpůsobit pragmatickému politikaření a profitovat z toho, nebo zda má vyjádřit svůj protest a stáhnout se do ústraní, Zdravý nemocný (1673) - komedie-balet, Lakomec (1668) – viz dále

III) Děj

Hlavní postavou je vdovec Harpagon, který uznává jen peníze a udělá pro ně cokoliv. Má dvě děti Elišku a Kleanta. Krásná Eliška miluje Valéra. On jí kdysi zachránil život a z lásky k ní přijal místo sluhy u jejího lakomého otce Harpagona. Její bratr Kleant se také zamiloval, a to do prosté, ale krásné dívky Mariany, s níž se chce zasnoubit. Harpagon však příliš lpí na svých penězích a šetří i na vlastních dětech. Harpagon se náhle rozhodne, že si vezme za ženu Marianu, pokud však bude její věno alespoň trochu slušné. Kleantovi určí za ženu jednu vdovu a Elišce movitého pana Anselma. Kleant tomu nemůže uvěřit a Eliška rezolutně odmítne. Harpagon povolá Valéra, aby rozsoudil, kdo z nich má pravdu. Valér mu nechce odporovat a naoko se svým pánem souhlasí. Zároveň radí Elišce, aby se otcově vůli neprotivila. Harpagon je nadšen a udělí Valérovi nad dcerou neomezenou moc. Musí tedy udělat, co jí Valér řekne. Valér své lásce slibuje, že něco vymyslí a svatbu překazí.