KRYSAŘ - koncept maturitního okruhu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
KONCEPT MATURITNÍHO OKRUHU K ÚSTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠCE Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY
Stránka 1 z 3 / Krysař
Co potřebuji ke studiu/přípravě:
studijní příručky z jednotlivých ročníků (Český jazyk a komunikace, Literatura, Kapitoly z literární teorie), poznámky z výuky (sešit),
vypracovanou interpretaci, popř. internet
Jakou má zkouška koncepci:
na „potítko“ k přípravě (20 minut) dostanete pracovní list s výňatkem z vybraného díla a s výňatkem z neuměleckého textu ústní zkouška (15 minut) má dvě části: první část se týká uměleckého textu, literární historie, teorie a kritiky; druhá část je zaměřena na
neumělecký text (charakteristika textu podle jazykových rovin: komunikace a sloh, skladba, tvarosloví, slovní zásoba, pravopis…; jde o
práci s textem, tak jak jste na ni zvyklí z hodin češtiny)
MODELOVÝ VÝŇATEK (U maturitní zkoušky se může objevit výňatek z kterékoli části díla. Je proto nutné mít dílo přečtené a orientovat se v něm!)
Ale stalo se něco zvláštního. Křik dítěte překonal zvuk píšťaly krysařovy. Dítě plakalo ještě. Chtělo pít. Nevědělo nic o zemi
sedmihradské.
Pláč dítěte dojal posledního muže z Hammeln; pláč nemluvněte překonal jeho touhu.
Kynul bezmocně rukou na pozdrav někomu, kdo navždy odchází. Rozloučil se s propastí.
Potom odešel hledat ženu, která by dala napít dítěti.
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA A PŘÍKLADOVÉ ÚLOHY (Symbol otazníku (?) naznačuje, že daný pojem je nutné umět vysvětlit, jelikož může být předmětem doplňující otázky.)
Zařadit dílo do literárních druhů a žánru, doložit zařazení podle výňatku: Podle uměleckého zobrazení skutečnosti se jedná o epiku (?), podle formy textu o prózu (?). Žánrově je dílo novelou volně
zpracovávající středověkou německou pověst o krysaři z města Hammeln, kterou Viktor Dyk obohatil o romantický motiv a o
některé postavy, jež jsou nositeli myšlenkového vyznění díla.
Stručně nastínit obsah díla (a zařadit výňatek do kontextu celého díla): Do starého města Hammeln přišel mladý krysař. Měl plné ruce práce, neboť se ve městě krysy přemnožily. Když slabě zapískal na
svoji píšťalu, sbíhaly se k němu ze všech stran a odváděl je do řeky. Kvůli své lásce k Agnes zůstává krysař ve městě. Konšelé se
znenadání rozhodnou krysaři za jeho práci slíbenou odměnu nevyplatit. Mezitím Agnes zjišťuje, že čeká dítě s milencem
Kristiánem. Krysař rozrušen dívku i město opouští. Než to však udělá, táhne ho něco zpět do hostince. Tam se setká s pomocníkem
ďábla (Faust), který mu nabízí věčný život, když bude se svojí píšťalou škodit lidem. Krysař nabídku razantně odmítá a opouští
vesnici.
Láska k Agnes je silnější než jeho vůle a přinutí ho vrátit se. Nikde ji nemůže najít, a když zjistí, že se ze žalu zabila skokem z vrchu
Koppel a její matka se z toho zbláznila, rozhodne se celou vesnici pomocí své píšťaly odvést na okraj propasti hory Koppel. Učiní tak
ne pro peníze, které mu měly být vyplaceny, ale ze zármutku ze zklamané lásky. Během tónů jeho písně se ve všech lidech
probouzí dávno zapomenuté touhy, a proto ho následují k hoře Koppel, kde ukončí svůj život v propasti s nadějí, že se dle pověsti
dostanou do Sedmihradské země, kde je všeho dostatek, pohoda a odpuštění. Krysař doufá, že se opět setká se svou láskou Agnes,
jež byla jediná, která během jeho životního putování v něm probudila city. Ve vesnici zůstane živ jen slaboduchý rybář Sepp Jörgen,
který vše pochopí až následujícího dne a chce též ukončit svůj neveselý život plný pohany a výsměchu. Před tímto činem ho odvrátí
nemluvně (děvčátko), kterého nalezne opuštěného a hladového ve vesnici. Jörgen se vydá hledat ženu (jako jedinou naději
budoucnosti), která by se o dítě postarala. A tak symbolicky z celého města zůstávají pouze dva lidé – starý člověk, který rozum
pozbyl, a nemluvně, které jej ještě nemá.
Charakterizovat dílo z hlediska jazykového a kompozičního: Dílo vyniká sevřenou kompozicí. Skládá se z 26 krátkých, dějově hutných kapitol vyprávěných v er-formě. Důraz na dialogičnost (už
úvodní část má podobu rozhovoru) přispívá k dramatičnosti textu, k jeho epické sytosti. Kontrastně je vybudován prostor příběhu:
„reálné“ město versus „bájné“ okolí.