09_květen

Harpagon chce však zpět své peníze. Kleant mu oznámí, že peníze vypátral, ale Harpagon je nedostane dříve, dokud nepovolí jeho sňatek s Marianou. On svolí pouze pod podmínkou, že Anselm uhradí veškeré náklady na svatbu Valéra s Eliškou i Kleanta s Marianou. Navíc mu musí dát na svatbu ušít nové šaty. Anselm souhlasí a všichni jsou šťastní, zvláště Harpagon, protože dostal zpět svou kasičku.

IV) Charakterizace postav

Harpagon – (z latinského „harpago“ = loupit) bohatý vdovec, je mu cca 60let, jde mu jen o peníze (kvůli nim by obětoval vše i svou rodinu), sobecký a chamtivý, zbohatnul půjčováním peněz s vysokými úroky - lichvář

Kleant - syn Harpagona, zamilovaný do Mariany a chce si ji vzít (i přes to, že je chudá), je opakem svého otce, neboť láska k penězům se mu příčí

Eliška - dcera Harpagona, věří v pravou lásku, a proto si nechce vzít nikoho jiného než Valéra

Valér - šlechtic, pracuje jako sluha, aby mohl být Elišce nablízku, snaží se zalíbit Harpagonovi (pochlebuje mu, ve všem s ním souhlasí, donáší na služebnictvo)

Mariana - krásná dívka, chudá a musí se starat o svou matku (vdova), miluje Kleanta, skromná, plachá.

Frosina dohazovačka, svou mazaností pomohla nejdříve Harpagonovi k Marianě a poté i Kleantovi

Mistr Jakub – Harpagonův kočí a kuchař v jedné osobě

Anselm – starší šlechtic, má si vzít Elišku, na konci hry se ukáže, že je otcem Mariany a Valéra

Štika – Kleantův sluha, mazaný, chytrý, ukradne Harpagonovu truhlu s penězi

V) Kompozice knihy

Doba a místo: Paříž, Francie, 17. století

Jedná se o klasicistní komedii o pěti dějstvích. Znaky klasicismu: odkaz na antiku (inspirace Komedií o hrnci od římského dramatika Plauta + drama dodržuje 3 jednoty: místa, času a děje), racionalismus - kladení důrazu na rozum (Moliere kritizuje Harpagonovu bláznivou posedlost penězi), typizace postav (způsob zobrazení hrdiny tak, že výsledkem je typická postava s charakterem, který platí na určitou skupinu lidí – Harpagon = zastupuje chamtivé lidi, které lakota mění a nejvíce ubližují svým blízkým).

Děj se odvíjí chronologicky a je zachován rámec trojjednoty (příběh se odehrává v jeden čas, na jednom místě a má jeden děj).

Jazyk je spisovný a hovorový. Postavy mezi sebou vedou velmi živé a vtipné dialogy. Dochází často k nedorozuměním, která se na konci hry vyřeší.

Text je zpestřen spoustou básnických prostředků: sarkasmus (To vy děláte tyhle čisté obchody?), metafora (jdi mi z očí), metonymie (dostat se pod kůži), personifikace (láska nezná bratra), rčení (nalít si čistého vína),

Kniha ukazuje, jak lakota a touha po penězích mění člověka a že nejvíce tím ublíží svým nejbližším, a to rodině. Příběh také kritizuje špatné charakterové vlastnosti člověka.

VI) Okomentovaný citát

HARPAGON: (křičí ze zahrady a přiběhne bez klobouku)
Zloději! Zloději! Vrahové! Pomoc!
Vražda! Spravedlivé nebe! Jsem ztracen!
Zničen, zavražděn, podřezali mně chřtán!
Ukradli mi peníze. Kdo to může být? Co se s ním stalo? Kde je? Kde se skrývá? Co dělat, bych jej nalezl?
Kam běžet?
Kam neběžet?
Není tady? Není tam?... Kdo je tu?
Stůj!
(sám sebe chytá za ruce)
Darebo, vrať mi mé peníze!... Ah, toť jsem já sám! Můj duch je pomaten.
Nevím ani kdo jsem, kde jsem a co dělám!
Mé drahé, ubohé peníze! Můj příteli, ukradli mi tebe. Já ztratil tebou svou podporu, útěchu, radost, vše je skončeno pro mne, jsem zbytečný na světě!
Bez tebe žíti mi nelze. Dokonáno!
Nemohu dál, umírám, jsem mrtev, jsem pochován!