Zahradnictví

10. 9. 2015

1. h

Úvod do předmětu

11. 9. 2015

2. h

Úvod do agrotechniky

Agrotechnika je zemědělský pojem, pod kterým je většinou chápán způsob obdělávání zemědělské půdy v rámci rostlinné produkce. Jedná se tedy o hospodaření na polích a loukách. Správné obdělávání se snaží směřovat k udržitelnosti daného stavu kvality půdního pozemku nebo k jeho vylepšování. Tento směr však v mnohém naráží na ekonomická hlediska rostlinné výroby. Principem správného hospodaření na polích je střídání plodin na jednom pozemku tak, aby nedocházelo k přenášení nemocí mezi příbuznými rostlinami nebo aby se půda příliš nevyčerpávala. Tak se mezi sebou střídají okopaniny, obiloviny, aj.

22. 9. 2015

3. h

Agrotechnika zelenin

Cíle osevního postupu: Udržet a zlepšit přirozenou úrodnost půdy; Zabránit půdní únavě a snížení výnosu.

Poskytnout rostlinám co nejlepší podmínky z hlediska: - výživy; - zdravotního stavu; - zaplevelení; - včasné přípravy půdy; - včasného výsevu

25. 9. 2015

4. h

Agrotechnika vinné révy

1. Zelené práce u révy vinné a jejich vliv na kvalitu hroznů (dotace 6/6)

a. Význam jednotlivých operací pro fyziologii révy vinné.

b. Význam jednotlivých operací pro kvalitu hroznů

c. Moderní poznatky o zelených pracích.

2. Vliv ošetřování půdy ve vinici na kvalitu hroznů (dotace 6/6)

a. Vliv ošetřování půdy na vývoj kořenového systému.

b. Možnosti použití ozelenění vinic.

c. Význam pro kvalitu hroznů.

3. Detailní pohled na biochemii bobule (dotace 6/6)

a. Změny jednotlivých obsahových látek v bobulích.

b. Faktory, které ovlivňují tyto změny.

4. Faktory terroir a jejich vliv na kvalitu hroznů. (dotace 6/6)

a. Definice terroir.

b. Vliv jednotlivých faktorů na kvalitu hroznů.

5. Taxon Web -- seznámení studentů s využitím webového portálu ve výuce, při studiu sortimentů rostlin.

5. 10. 2015

5. h

Agrotechnika ovocných plodin

GENOFONDY A GENOVÉ BANKY OVOCNÝCH PLODIN: Genetické zdroje a význam genofondu: Genetickými zdroji (GZ) rostlin se rozumí šlechtěné (pěstované i starší restringované) odrůdy zemědělských plodin, krajové odrůdy a primitivní formy, genetické linie a šlechtitelské materiály (nová šlechtění), ale rovněž plané druhy příbuzné zemědělským plodinám. Uchování a využívání GZ je legislativně ošetřeno zákonem č. 148/2003 Sb. a prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu. Za kolekci jednoho druhu rostlin je odpovědný vždy pouze jeden subjekt. Shromažďování, hodnocení a charakterizace, dokumentace a konzervace genetických zdrojů jsou na sebe navazující nezbytné a každoročně se opakující činnosti, které musí být na potřebné odborné úrovni zabezpečovány. Dále musí být zajištěna řádná péče o genetické zdroje a vytvořeny předpoklady pro jejich bezpečné uchování a efektivní využívání. K těmto činnostem patří rovněž služby uživatelům genetických zdrojů (poskytování vzorků genetických zdrojů a informací) a zpravidla i účast na mezinárodní spolupráci. Národní program rostlin je orientován na druhy rostlin využitelné v našich půdních a klimatických podmínkách, které mají či perspektivně mohou mít význam pro zemědělství a jichž lze využít pro výrobu potravin, krmiv, průmyslových surovin, léčiv jako zdrojů energie a jiných produktů. Pro zajištění uvedených činností na potřebné odborné úrovni musí splňovat účastník Národního programu rostlin předpoklady, stanovené zákonem č. 148/2003 Sb. a jeho prováděcí vyhláškou. Genetické zdroje rostlin jsou shromažďovány do kolekcí (podle rodů či druhů), za které odpovídají tzv. kurátoři kolekcí. Zvláštní pozornost je věnována materiálům domácího původu, tj. domácím šlechtěným odrůdám, starým místním odrůdám, krajovým formám a planým příbuzným druhům. Zdrojem přírůstků do kolekcí jsou nové odrůdy z domácího šlechtění, zahraniční odrůdy z oblastí s podobnými klimatickými a půdními podmínkami, vzorky získané výměnou se zahraničními genovými bankami a materiály získané sběrovými expedicemi v ČR i zahraničí. V některých případech je nutné znovu získávat ztracené genetické zdroje jejich reintrodukcí ze zahraničních genových bank.