Zahradnictví

Mezinárodní spolupráce: Zařazením do Národního programu rostlin vzniká účastníkovi povinnost podílet se na mezinárodní spolupráci v rámci uzavřených dohod a mezinárodních projektů, na nichž se podílí Národní program rostlin, ve smyslu § 26 zákona č. 148/2003 Sb. a Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 134/1999 Sb. Náplň a rozsah mezinárodní spolupráce koordinuje a organizuje pověřená osoba. Cílem mezinárodní spolupráce je, vedle výměny vzorků genetických zdrojů a informací, podílet se na zajištění konzervace a využití biodiversity v globálním měřítku a plnit mezinárodní závazky ČR. Dále urychlit aplikace nových technologií, zapojit se do mezinárodní dělby práce a zvýšit úroveň péče o genetické zdroje v ČR, zvýšit potenciální hodnotu genetických zdrojů pro uživatele a přispět k racionalizaci práce s genetickými zdroji. Impulsem pro ochranu, konzervaci a využití genetických zdrojů a pro rozšíření mezinárodní spolupráce bylo v posledním desetiletí přijetí Úmluvy o biologické rozmanitosti (UNCED, 1992). European Cooperative Programme for Crop Genetic Resources Networks (ECP/GR), který velmi úspěšně koordinuje a stimuluje spolupráci v Evropě a na němž se úspěšně podílejí všechna česká pracoviště udržující genetické zdroje rostlin. Členství v ECP/GR a spolupráce s IPGRI a FAO významně pomohly mj. i při přípravě a rozvoji Národního programu rostlin. Řada pracovišť má dvoustrannou spolupráci se zahraničními partnery. Česká účast v mezinárodní spolupráci je velmi úspěšná a domácí pracoviště převzala řadu úkolů a odpovědností (mezinárodní kolekce, mezinárodní databáze, podíl na mezinárodních projektech).

Metody a rizika uchování genofondů vegetativně množených druhů: Polní kolekce ovocných plodin: Založení polních kolekcí, doporučené podnože, spony ve výsadbě, agrotechnické zásahy během vegetace, organizace sklizně vzorků, uchování vzorků pro hodnocení.

7. 10. 2015

6. h

Agrotechnika jádrovin

Nejrozšířenější pěstitelským tvarem intenzivních výsadeb jádrovin je různě vysoké štíhlé vřeteno. Pro výsadbu se využívá buď výpěstku typu knip-boom nebo jednoletého štěpovance s předčasným obrostem. Výsadba nerozvětvených jednoletých špičáků není vhodná, jelikož oddaluje počátek významných sklizní a je náročnější na tvarování a výchovný řez. Hlavním úkolem výchovného řezu je vybudovat vhodný tvar a kostru stromku a zároveň co nejrychleji vyplnit určený prostor, tím maximalizovat zachycené sluneční záření a zajistit tak rané vysoké sklizně. Cílem udržovacího řezu je udržet požadovaný tvar, zajistit vysokou a stabilní plodnost a vysokou kvalitu plodů, která je závislá na dostatečném prosvětlení všech částí koruny. Vzrůstá rovněž požadavek na zjednodušení pravidel řezu, tak aby mohl být vykonáván i méně kvalifikovanými sezónními pracovníky a díky jednoduchosti mohl být prováděn rychle. Reakcí na tento požadavek a na omezení užívání některých růst regulujících přípravků byl vývoj tzv. řezu „na klik“. V nedávném období se velmi rozšířil např. v Nizozemsku, Belgii, Polsku i v mnoha domácích podnicích. Původně se jedná o specifický způsob zakracování terminálu a kosterních větví ale s ním se vyvinul i celý koncept řezu štíhlého vřetene, prakticky shrnutý níže. Jedná se o zimní řez. Cílem je vytvořit strom (viz schéma) se spodním patrem trvalých 5–7 kosterních větví (1), nad ním vytvořit cca 30 cm volný prostor bez větví jen s plodonoši, tzv. okno (2) a výše na ose udržovat a obměňovat 1, 2 a 3 leté dřevo (3). Výchovný řez výpěstku typu knip-boom pro dosažení znázorněné struktury je následující: V roce výsadby odstranit řezem na větevní kroužek boční výhony ve výšce pod 60cm, u bujných odrůd např. ‘Jonagold’ pod 80 cm (pokud máme vyšší). Ponecháme 5–7 výhonů jako základ budoucího patra kosterních větví. Ponechané výhony a terminál zakrátíme na konci jen o 5–10 cm, tedy odstraníme koncový květní pupen, případně nevyzrálé namrzlé pletivo. V horších podmínkách (bez závlahy, na unaveném pozemku, na horší půdě) můžeme zakrátit více, aby nedošlo k vyholení. Takto zakracujeme prodlužující výhon terminálu a kosterních větví dokud nedosáhneme požadované výšky a šířky stromu. Případný konkurent je odstraněn řezem na čípek. Jakmile dosáhneme konečné velikosti (běžně 2.–3. rok po výsadbě), začneme na kosterních větvích a terminálu uplatňovat vlastní „klik“. Tento řez spočívá v každoročním zkrácení prodlužujícího výhonu terminálu a kosterních větví na 2–3 pupeny a zpravidla přítomný konkurent je odstraňován (viz obrázek). Zkracování je tedy prováděno výhradně v jednoletém dřevě. Následně prorostou 2–3 výhony, terminální je v zimě opět zkrácen na 2–3 pupeny a konkurenty odstraněny. Vše se každoročně opakuje.